Dárců krve v Česku ubývá, firmy nerady pouští na odběry

V Česku podle spolku Zdraví – Život chybí asi sto tisíc dárců krve. Loni navíc dárců ubylo o celá tři procenta, letos to má být o dalších pět procent. Registr dárců stárne a mladí se do transfuzních stanic neženou. Důvodů, proč lidé chodí málo darovat krev, je ale více.

Jak to vidím já Nebolí to Když jsem byl mladší, tak jsem se zdráhal jít darovat krev. Bál jsem se, že to bolí, a říkal jsem si, že je to zbytečné. Ale nakonec jsem se odhodlal. Vždyť můj táta byl darovat snad už stokrát. Dokonce i můj mladší bráška jezdí do transfuzní stanice... Vážení čtenáři, povím vám tajemství: Dávat krev nebolí a není to zbytečné! MAREK HÝŘ

Problém například je, že firmy nerady pouští své zaměstnance na odběry. S darováním krve je totiž často spojený i den volna. Podle prezidenta Červeného kříže Marka Jukla je neochota zaměstnavatelů někoho na den uvolnit pochopitelná. „Dosud totiž není zaměstnavateli kompenzována náhrada mzdy, kterou musí ze zákona dárci poskytnout,“ vysvětluje Jukl.

Podobný názor má i primář transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petr Turek. „Pomohlo by, kdyby zaměstnavatel například mohl o vyplacené náhrady mezd snížit některou z plateb státu, například odvody zdravotního pojištění,“ říká Turek.

Šéf transfuzního oddělení má také výhrady k některým kritériím, která člověk musí splnit, aby mohl darovat krev. Například pokud si ně- kdo nechá udělat tetování či piercing, tak by krev měl darovat nejprve za půl roku. Toto pravidlo je však podle Turka zastaralé. „Tetování či piercing se už dávno neprovádí v přístavních krčmách, ale v salonech s vysokým hygienickým standardem,“ říká primář. Prezident Červeného kříže však zůstává opatrný. „Pokud jde o piercing či tetováž, kdy dochází k porušení integrity kůže mimo zdravotnické zařízení, pak je vyřazení na dobu půl roku zcela odůvodněno,“ říká Jukl.

V čem jsou však Jukl i Turek za jedno, je názor, že u dárcovství krve pokulhává propagace. Nové dárce si shánějí většinou jen transfuzní zařízení a Český červený kříž. Občas se připojí nějaký spolek. Momentálně běží například kampaň Smrt nemá šanci, když budeme dárci. Ta má však na Facebooku jen zhruba 130 sledujících.

Za darování plazmy lidé dostávají takzvanou „finanční náhradu“ – tedy peníze na ruku. U darování krve šéf transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice finanční odměnu nedoporučuje. „Kvůli penězům jsou lidé schopni zapřít rizikové faktory,“ vysvětluje své stanovisko Turek.

Dárci krve se dočkají vyššího daňového zvýhodnění Senát letos schválil novelu zákona o daních z příjmů, která umožní dárcům krve snížit si od Nového roku daňový základ. Podle předlohy si bezúplatní dárci budou moci snížit daňový základ za jeden odběr krve až o 3000 korun místo nynějších 2000 korun. Finančně to v zásadě znamená potenciální finanční výhodu ve výši 450 korun namísto 300 korun. Tuto částku však dárce nedostává hotově za odběr, ale může si o ni snížit při vyúčtování daň z příjmu za uplynulý rok. „Zvýšení částky má být symbolickým vyjádřením toho, že stát na dárce myslí, nemá jít o motivaci k tomu, aby se někdo dárcem stal,“ říká prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.