V případě onemocnění leukemií představuje transplantace kostní dřeně pro pacienta často jedinou možnost, jak se vrátit do života. V Česku jsou dva registry dárců. Jeden je od roku 1991 v pražském IKEM a má nyní necelých 30 tisíc evidovaných dárců. Druhý v Plzni, Český národní registr dárců dřeně, patří od založení co do získávání dárců mezi čtyři nejúspěšnější na celém světě. V těchto dnech slaví 25 let. Více dárců přibývá i proto, že se zvýšila věková hranice na 40 let.
Češi pomáhají74 873 Přesně tolik dárců kostní dřeně měl český národní registr k 30. září. V roce 1992, kdy zahajoval činnost, jich bylo jen 1439. Významným pomocníkem při hledání nových dárců jsou média či sdílení příběhů pacientů. |
Proti roku 2009 se množství dobrovolníků, kteří vyplnili přihlášku přes internet nebo osobně v některém z jeho 40 náborových center, zdvojnásobilo na současných téměř 75 tisíc. Před 14 lety jich bylo necelých 26 tisíc. „Hodně pomáhá popularizace v médiích,“ říká Pavel Jindra, primář hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni, předseda správní rady nadace a vedoucí lékař národního registru. Spolu se zakladatelem registru Vladimírem Kozou byl u zrodu tohoto jedinečného souboru dárců.
Až do Argentiny- Národní registry evidují dárce a příjemce na čtyřech kontinentech. - Dřeň mohou darovat lidé od 18 do 40 let. V registru jsou vedení až do 55 let věku. Poté jsou z registru vyřazeni a musejí je nahradit mladší dárci. - Historicky první česká dárkyně (21letá žena) poskytla svoji dřeň nepříbuznému pacientovi 11. května 1993. - Pro národní registr byl rekordní rok 2015. Tehdy se zapsalo 9759 dárců. - Průměrný věk českých dárců je 27 let. Zastoupení mužů a žen je vyrovnané. - Nejmladšímu českému dárci bylo v den odběru dřeně 19 let, 8 měsíců a 3 dny. - Nejvíce zapsaných dárců má u nás Zlínský kraj. - Nejvzdálenější příjemce české kostní dřeně byl v Argentině. - Plzeňský registr zprostředkoval za 25 let téměř 1500 transplantací. |
„Vliv na zvyšující se počet dárců má i to, že se do propagace zapojily známé osobnosti, například operní pěvkyně Eva Urbanová, herec Ondřej Vetchý a biskup Václav Malý,“ uvádí primář Jindra. Během čtvrtstoletí se o popularizaci zasloužili také Marek Eben, Jiřina Jirásková nebo Jaromír Jágr.
Registr překonával v počátcích bariéry, které se dnes zdají směšné. Nebylo zvykem organizovat pomoc nemocným přes nadace a nestátní sdružení. Ministr zdravotnictví chtěl po zakladateli registru vysvětlení, proč věnuje úsilí něčemu, co má zařizovat stát. Etická komise ministerstva posuzovala „nevhodnost“ billboardů, na kterých byli pacienti s holými hlavami po chemoterapii.
„V první chvíli se vám nejdřív zhroutí svět,“ vzpomíná Ingrid Beránková, které záznam o vhodné dřeni v českém registru zachránil život před třemi lety. „Pak přemýšlíte, jak to říci svým nejbližším, protože pro ně je to asi větší rána než pro vás,“ říká Ingrid, která v minulosti tančila jako baletka v Národním divadle.
Její slova potvrzuje také student hudební akademie Jakub Junek. Před časem se i on pral s tímto smrtelným nebezpečím. V registru se naštěstí našla shoda u dárkyně Nikoly Radové, se kterou měl možnost se letos osobně setkat a poděkovat jí. „Díky ní a registru tak slavím pravidelně 18. ledna druhé narozeniny,“ svěřil se mladý houslista Jakub.
Český národní registr je propojen scentry stejného zaměření po celém světě. Naše dřeň putovala například do Izraele, Francie a nejdál až do do Jižní Ameriky. Čeští pacienti využívají zase kostní dřeň z ciziny.