metro.cz

Téma imigrace selhalo, všichni jsou proti Babišovi

  9:55
Uprchlíci, elektronická evidence tržeb, vyšší mzdy. Které téma bude pro voliče letos rozhodující?
Politoložka a šéfka Akreditační komise Vladimíra Dvořáková | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Volby v čase ekonomické prosperity nemají hlavní téma. To si myslí většina politologů oslovených deníkem Metro.

„Kdyby ho političtí marketéři znali, tak by za ně zaplatili zlatem,“ řekla politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. „Selhal strach z imigrace. Selhalo i­ téma boje proti korupci a­ zneužívání moci. I ­když je přítomno, neboť v ­každé straně vidí lidé někoho, kdo jim jako osoba s čistýma rukama nepřipadá,“ uvádí Dvořáková.

Citát

  • I sociálním demokratům, kteří měli po celé období premiéra a nejvíce ministrů, se daří budit zdání, že bojují proti elitě. Ladislav Mrklas, politolog

Daniel Kunštát z Cevro Institutu nevidí nic, co by ostatní otázky přebilo. „Všechny myslitelné motivy jsou zajímavé jen pro některé strany, jen pro některou část voličů.“ Také podle jeho názoru migrace vyvanula a zajímá asi jen příznivce Tomia Okamury. EET je přitažlivá pro pravici jako kritický klacek na současnou koalici. Nízké mzdy jsou podle Kunštáta tématem hlavně sociální demokracie. Jedno ústřední téma se však objevuje. „Všechny politické formace mají jeden sdílený bod zájmu – Andreje Babiše. Vymezení se vůči předpokládanému favoritovi voleb,“ myslí si politolog Kunštát.

Jeho kolega Ladislav Mrklas říká, že tradiční pravolevé střety překryje protestní volba. „Podstatou je odpor vůči elitě, chcete-li establishmentu. Protestním a populistickým lídrům, jako jsou Andrej Babiš a Tomio Okamura, ale i ­Pirátům se podařilo vnutit obraz střetu mezi lidmi a elitou odtrženou od problémů. Ve volbách proto uspějí ti, kdo budou věrohodnými nositeli nějaké formy protestu,“ domnívá se Mrklas. Například Babiš podle jeho názoru těží dost nezaslouženě z ekonomické prosperity, která kontrastuje s ­tím, v jakém stavu byla ekonomika, když vzniklo hnutí ANO. „Stále se mu daří budit dojem, že stojí mimo establishment a může jej donekonečna kritizovat,“ uzavírá Ladislav Mrklas.

Politolog Jan Kubáček dává do souvislosti s letoškem poslední dvoje volby. „V roce 2010 to bylo vymetení starých politiků a hrozba Řeckem. Závěr kampaně 2013 byl spojen se změnou a rozchodem se starou politikou. Letos sázím na téma změnu dotáhneme a ­chce to zcela jiné politiky,“ domnívá se.

Očekává, že poslední týden bude spojen i s kampaní veřejně známých a populárních osobností, které se začnou přihlašovat k politikům a jejich stranám. „Cílem bude oslovit obrovské množství váhajících. Může to být každý čtvrtý až pátý volič,“ předpovídá Kubáček.

Co rozhodovalo: Dělení. Peníze. Mobilizace. Milenka

Řadu minulých voleb poznamenalo ústřední témata.

  • 1992 – konec Československa: na konci roku se rozpadl společný stát, v červnových volbách se kladl důraz na národní zájmy a prosperitu. Hlavní strany se soustředily na boj o tehdejší Českou národní radu. Volby do federálního parlamentu se staly druholigovým kolbištěm.
  • 1998 – švýcarské konto a mobilizace: po nevysvětlené aféře s­ údajnými tajnými konty ve Švýcarsku padla na konci roku 1997 vláda Václava Klause. Na konci kampaně oblepila ODS republiku „mobilizačními“ plakáty. Po remíze uzavřela s ČSSD opoziční smlouvu.
  • 2013 – Nagygate: kabinet premiéra Petra Nečase se musel ze Strakovy akademie poroučet poté, co se provalilo sledování jeho tehdejší manželky Radky agenty tajných služeb, ve kterém se angažovala vedoucí Nečasovy kanceláře a ­jeho budoucí manželka Jana (dříve Nagyová). Soud se táhne, verdikt by mohl být známý do Vánoc.
Autor:
zpět na článek