metro.cz

Auta bobtnají, normy stárnou. Ulice se zúžily až o půl metru

  7:08
Normy určující šířku vozovek a ­míst k ­parkování jsou dnes nedostačující, odpovídají škodovkám stodvacítkám.
Ilustrační foto | foto: Martin Stolař, MAFRA

Dodávku Škodu 1203 byste si v ­80. letech jako rodinný vůz nepořídili. Připadala by vám asi velká. Jenže většina aut ji dnes hravě překonává. 

Moderní SUV jako náklaďák. Prostor berou i cyklopruhy

V dnešních vozech se nemusíme mačkat, zato řešíme, kam a ­jak s nimi parkovat.

České normy stanoví pro jízdní pruh 2,75 až 3,75 metru šířky. Pro podélné parkování platí dvě možnosti – 2 až 2,2 metru nebo novější 2,25 až 2,75 metru.

Šířka vybraných aut: Škoda 100 – 1615 mm, Škoda 1203 – 1800 mm, Škoda 120 – 1610 mm, Škoda Octavia – 1814 mm, Škoda Superb – 1864 mm, Hyundai i30 – 1775 mm, Škoda Fabia – 1732 mm.

Historická nákladní Avia A15 měla na šířku 1996 mm. Poslední model Range Rover Discovery zabere se sklopenými zrcátky téměř 2,1 metru. Bez sklopených zrcátek je přes 2,2 metru široký.

Cyklopruh, který dál zužuje silnice, může být široký od jednoho až do 1,5 metru.

Dvanáctsettrojka byla 4,52 metru dlouhá a 1,8 metru široká. Dnešní Škoda Octavia je o 14 milimetrů širší. Superb překonává 1203 do šířky o 64 milimetrů. V porovnání se Škodou 100 jsou rozdíly ještě větší. Stovka je o dvacet centimetrů užší než současná octavia. Pokud dnes auta parkují po obou stranách vozovky, ubylo v běžné ulici pro osobní auta a MHD v obou pruzích zhruba půl metru silnice. Také plocha, kterou moderní auta zaberou, za desetiletí výrazně narostla.

Pro porovnání – Fiatu 500 z­ 50. let stačilo 3,12 metru čtverečního. Dnešní Fiat 500 potřebuje o ­téměř dva čtvereční metry víc. Velice žádaná Škoda Superb zaplní plochu jako tři nejstarší Fiaty 500 – přes devět čtverečních metrů. Šířka aut, a­ navíc jejich parkování v úzkých ulicích bývají problémem hlavně na velkých sídlištích, kde není jednoduché stávající ulice rozšiřovat. 

„Vyhláška praví, že kvůli průjezdu hasičské techniky by měl zůstat prostor široký minimálně tři metry,“ vysvětluje Petr Vomáčka z­ ÚAMK. Což na sídlištích, která vznikala v 70. až 80. letech v Praze, Ostravě a dalších městech, je stále větší problém. „Není to každodenní záležitost, že by vozy zůstaly na sídlišti zablokované kvůli úzkému průjezdu,“ sdělila deníku Metro tisková mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. „Protože ale situaci v takových lokalitách už známe, volíme rovnou jiné trasy. Ne nejkratší, ale nejlépe průjezdné.“ To prodlužuje čas dojezdu a ­podle vyjádření mluvčí je to i­ dražší.

Kolikrát?

148

Tolik tisíc automobilů Škoda 120 by se dalo zaparkovat natěsno na jeden čtvereční kilometr. Poslední model Škody Superb by se na stejnou plochu naskládal jen 110tisíckrát. Pokud by oba vozy parkovaly na kilometr dlouhém parkovišti za sebou, škodovek stodvacítek by se na 1000 metrů vešlo 238, superbů jen 205.

Při podélném parkování u ­chodníku se může šířka parkovacího pruhu podle platné normy pohybovat mezi 2 až 2,25 metru. Ve stísněných podmínkách jen 1,8 metru. Pokud vůz nezastaví těsně u obrubníku, šířka vozovky se tím zužuje ještě víc. Podle Vomáčky se od dob Škody 120 nezměnila, i­ když současně platí i novější úprava. Řešením v kritických lokalitách českých měst je, alespoň při kolmém stání, zmenšovat počet míst. Tam, kde dříve parkovalo 10 aut, lze namalovat na vozovku jen osm. Jenže současná auta jsou metr a půl delší než ta, ve kterých jsme jezdili před rokem 1989. Problém s průjezdností přetrvává nadále.

Autor:
zpět na článek