Za nezvyklou kampaní na padesáti billboardech v Česku stojí organizace Člověk v tísni. „Se silnou reakcí jsme samozřejmě počítali,“ řekla deníku Metro Anna Jeníková z agentury, která kampaň pro organizaci připravuje. „Předpokládali jsme, že si to lidé spojí hlavně s uprchlíky a že to bude i malinko negativní,“ říká Jeníková. Nečekali ale, že lidé budou reagovat výhradně na arabské nápisy a ostatní jazyky zcela pominou. „Jedna z televizí ve své reportáži cíleně zachytila jen arabskou verzi,“ připomněla Jeníková. Podrobnosti k dalším krokům však ani agentura, ani organizace Člověk v tísni nechtějí prozatím uvádět.
Mohlo by se jednat o druh reklamy, která časem postupně odkryje smysl. Podle experta na reklamu Petra Andrýska momentálně tato metoda příliš nefunguje.
„V případě, že není z reklamy ihned jasná značka, kterou propaguje, je taková kampaň celkem riskantní. Už jen z toho důvodu, že v dnešní době značky musí hodně bojovat o pozornost. Ale postupné odhalování třeba nového produktu známého brandu může fungovat, když se dobře uchopí a má spád,“ hodnotí ředitel agentury Socialsharks Andrýsek.
Jedním z nejznámějších případů, kdy byla tato metoda použita, jen ten z roku 2004 – na supermarket Český sen. Nakonec se z něj vyklubala reklama na fiktivní obchod, v němž měli prsty dokumentaristé Filip Remunda a Vít Klusák.
Tímto způsobem ve svém stejnojmenném dokumentu sledovali chování lidí. Svou kampaň označují jako první českou filmovou reality show. Cílem bylo ukázat, jak reklama funguje, a vyvolat diskusi.