metro.cz

17. listopad 1989. Vše šlo rychle

  5:06
V Polsku, východním Německu či Maďarsku se komunistický režim už hroutil, v ­Československu se drželi komunisté u moci do 17. listopadu 1989. Pokojná manifestace ke dni studentstva byla brutálně potlačena na Národní třídě. Snímky a televizní záběry studentů skandujících „Máme holé ruce“ a zpráva o tom, že krvavý zásah si kromě zraněných vyžádal i mrtvé, obletěly celý svět.
V den oslav 28. výročí pádu komunistického režimu se v­ Praze opět uskuteční řada vzpomínkových akcí. | foto: Profimedia.cz

Zrodila se legenda o mrtvém studentu Martinu Šmídovi. V reakci na události se na popud Václava Havla sešli v­ Činoherním klubu představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu.

Průběh demonstrace 1989

V pátek 17. listopadu 1989 se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. Manifestace začala v 16 hodin. StB odhadovala počet účastníků až na patnáct tisíc.

Průvod vyrazil na Vyšehrad ke hrobu K. H. Máchy, kde byla v 18.15 akce oficiálně ukončena. Po skončení oficiální části se ale dav neplánovaně vydal do centra města, kde ho několikrát zastavila policie.

V 19.25 byla těžkooděnci přehrazena Národní třída, a ­přibližně deset tisíc demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Přibližně ve čtvrt na devět začali policisté demonstrující surově bít obušky. Přestože byli účastníci demonstrace vyzýváni k rozchodu, jediné únikové cesty, které zbývaly, vedly uličkami ozbrojenců, kde byli demonstranti brutálně biti.

Do 21.20 byla demonstrace násilně rozehnána, někteří účastníci byli zatčeni a naloženi do připravených autobusů. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že bylo během policejního zásahu zraněno 568 lidí.

Večer 19. listopadu bylo založeno Občanské fórum a začala jednání s premiérem Ladislavem Adamcem. Začala sametová revoluce, studenti a divadla zahájili stávku, na Letné se sešla milionová demonstrace.

Revoluce skončila 29. prosince 1989, kdy se stal Václav Havel československým prezidentem. V červnu 1990 se konaly svobodné volby. 

Dva listopady. Vyšli kvůli roku 1939

Na počátku demonstrace na Národní třídě stál v listopadu 1989 nápad studentů připomenout si na Albertově v ­rámci mezinárodní oslavy dne studentstva padesáté výročí 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy. Byla to reakce na pohřeb studenta lékařské fakulty Jana Opletala o dva dny dříve. Opletal zemřel na střelné zranění během demonstrací 28. října 1939, Němci zastřelili i dělníka Jana Sedláčka.

Okupanti po Opletalově pohřbu uzavřeli nejen deset vysokých škol. Popravili také devět studentských představitelů a více než tisíc vysokoškoláků poslali do koncentračních táborů. Již v roce 1941 byl v Londýně 17. listopad vyhlášen jako Mezinárodní den studentstva, který se slaví dodnes. Jeho připomínka v roce 1989 se na Albertově změnila z oficiálních oslav v neoficiální odpor proti komunistickému režimu, kterého se zúčastnilo kolem deseti tisíc převážně mladých lidí. Vše skončilo pochodem z­ Albertova na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy a odtud do centra Prahy.

Proti průvodu, který se oficiálním pořadatelům z řad tehdejšího svazu mládeže vymkl z rukou, zasáhla policie již u dnešního ministerstva spravedlnosti. Podruhé, razantněji, právě na Národní třídě. Tam demonstrující navedl k již čekajícím zásahovým jednotkám červených baretů agent StB. Brutální zásah proti manifestantům spustil celostátní odpor proti režimu i proto, že o něm tehdejší oficiální média vůbec neinformovala. Kvůli pádu komunismu ustoupily připomínky událostí z roku 1939 na delší dobu do pozadí. PH

Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek