Na počátku listopadu byl v New Yorku v aukci prodán za 450 milionů dolarů obraz Leonarda da Vinci s názvem Salvator Mundi. Podle webu ho vlastnil ruský miliardář Dmitrij Rybovlev. Informace se u jeho hesla ve Wikipedii projevila téměř okamžitě poté, co vyšla na zpravodajských serverech. Čím to, že byl autor hesla tak rychlý?
Je to pravděpodobně někdo, kdo čte zprávy na webu, kde si všimnul, že se stalo něco ve světě. Pokud je to kovaný wikipedista, tak už má takový reflex, že pokud je zkrátka nějaká nová informace a může ji někam doplnit, tak se o to snaží. Nejlépe je to vidět na ne moc veselém tématu úmrtí. Kdy někdo zemře a zpráva se dostane na titulní strany webových serverů, tak většinou do 10 minut je na Wikipedii. Opravdu bleskurychlá reakce.
Pokud někdo zpracovával heslo zmíněného Rybovleva nebo Leonarda da Vinci a prodej obrazu neodchytil, tak to doplnil někdo, kdo na to přišel jako první?
Pokud je to v podstatě neodborná aktualizace, jen doplnění běžného faktu, tak ji může udělat úplně kdokoliv. Je zvykem, že takové aktualizace udělají lidé, které nejsou odborníci v tom kterém oboru. Pokud to téma ale mají rádi, tak ho upraví.
Chápu to tedy správně tak, že někdo heslo založil, ale už není „do smrti jeho“. Doplnit ho může kdokoliv.
Přesně tak. Wikipedie je otevřený zdroj a je také dostupná pod svobodnou, otevřenou licencí. Cokoliv tam člověk napíše, tak uložením dává automaticky souhlas k tomu, že ostatní autoři Wikipedie nebo jakákoliv internetová veřejnost do jeho díla může jakkoliv zasahovat. Zdůrazňuji jakkoliv. To znamená, že to mohou úplně kompletně přepsat. Pokud je to ku prospěchu věci, tak původní autor má „smůlu“. Jeho původní dílo je zdokonaleno do takové míry, že už nebude k poznání.
Chce-li být někdo nadšeným wikipedistou, tak si vybere nějaké ještě nezpracované heslo. Jak má postupovat? Bude mu ho někdo schvalovat?
Wikipedie v tomto funguje trochu jinak než běžná publikační praxe. Je to vlastně komunitní web, není to blog, že si tam každý může publikovat co chce. Ale zároveň vlastní technický proces tak opravdu vypadá. Cokoliv chci napsat, tak mohu uveřejnit a ono se to hned projeví. Téma si vybírám já, nikdo mi ho neschvaluje dopředu. To ale neznamená, že tam není kontrola. Ta probíhá následně. Každá nová editace, každý nově vložený text, ať je to třeba pár písmenek, nebo celý nový článek, tak zkrátka ostatní autoři, co se Wikipedií zabývají, uvidí v takzvaných posledních změnách a zkontrolují ho. Pokud je celá úprava nějakým způsobem špatná, například jde o vulgarity nebo zjevné nesmysly, tedy takzvaný vandalismus, nebo když někdo vytvoří článek, který je vyloženě propagační nebo lživý, tak se dá během pár vteřin odstranit.
Je to něco, jako v novinách práce redaktora a editora?
Dá se to tak říct, dokonce wikipedisté jsou často nazýváni editory. Slovo redaktoři tam nepoužíváme, používá se tam slovo editor. Já osobně ale slovo editor v souvislosti s Wikipedií nemám příliš rád, protože to až moc odkazuje na klasickou publikační činnost v nějaké redakci. Tady není klasická redakce, je to komunitní práce. Komunitní kontrola, která je založena na dobrovolnosti a na síle davu. Tam nikdo nikoho neorganizuje, nikdo nemá jaksi moc, kterou by mohl uplatnit silově. Závisí to na síle komunity, na síle a množství lidí, kteří kontrolují změny a kteří se kontrolují navzájem. Není to hierarchická struktura.
Ještě drobnost k heslu. Britský princ Harry se bude ženit, bude si brát Meghan Marklovou. Ta byla tři roky vdaná za jakéhosi Trevora Engelsona. Její heslo je vytvořeno, o něm je ale zmínka jen jménem. Když už autor heslo dělá, je jeho snahou dotáhnout dílo do dokonalosti, aby i hypertextové odkazy doplnil?
Těžko říct, často čtenář v článcích najde takzvaný červený odkaz. Je to odkaz na článek, který by měl být založen, ale zpracován ještě nebyl. To je zkrátka tím, že wikipedisté jsou jen lidé. Tam není žádný redakční plán na to, co se musí udělat. Když někdo má pocit, že heslo by mělo vzniknout, tak tam červený odkaz umístí. To znamená, že teď ho sám zrovna nezaložím, protože na to nemám zrovna čas. Lidé na Wikipedii dělají jen to, na co mají chuť. Nikdo je do ničeho netlačí. To je skvělé, že vybírají jen to, co chtějí. Znamená to, že pokud na nějaké téma nikdo nemá chuť, tak budou dlouho nepublikované. Bude to dlouhodobé bílé místo na Wikipedii. To je stále problém Wikipedie, přestože je teď největší českou encyklopedií, tak je tam stále mnoho bílých míst. Nikdy dokončena nebude už z podstaty věci. Množství dat, které lidstvo o světě vytváří, roste exponenciální řadou, a to nejde všechno stihnout.
Z vlastní zkušenosti někdejšího studia na vysoké škole jsem zjistil, že naprostá většina mých pedagogů, kteří byli kapacitami, ve Wikipedii nejsou? Co s tím?
Já jsem členem spolku Wikimedia Česká republika a v něm jsou sdruženi někteří wikipedisté, kteří se o Wikipedii snaží mluvit ve veřejném prostoru a doporučovat ji ostatním. To znamená, že bychom si samozřejmě přáli, aby se k veřejnosti dostala zpráva, že Wikipedie potřebuje nové autory textů. Nepopsaných témat je stále hrozně moc a zároveň je v Česku určitě dost lidí, kteří by byli ochotni texty vytvářet, ale možná neví, že mohou a že je to vlastně jednoduché. Navíc se sami můžou rozhodnout, o čem a kdy budou psát. Může to být docela příjemná volnočasová dobrovolnická aktivita.
Jak tedy se psaním Wikipedie začínat?
Wikipedie je nízkoprahová, dalo by se říct bezprahová instituce. To znamená, že se snaží lidem, kteří se do ní chtějí zapojit, neklást žádné překážky. Pokud chcete psát pro Wikipedii, tak stačí otevřít nějaký článek, který vás zajímá. V jeho záhlaví je tlačítko Editovat. To může čtenář zmáčknout a tím se dostane ze čtenářské role do role autora. Nemusí se nikam registrovat, hlásit a dokazovat svoji odbornost. Stačí v článku provést nějakou změnu. Pokud je to změna výraznější, je hodně důležité přidávat zdroje, které dokazují, že to nejsou jen něčí soukromé názory, ale že to jsou fakta. Encyklopedie jde po faktech, takže je tam kladen důraz na ověřitelnost v externích zdrojích.
Pokud někdo úpravu udělá, tak ji hned uvidí?
Změna, kterou provede, se hned projeví úplně všem, kteří si ten článek otevřou. Ale zároveň se nová editace projeví na stránce posledních změn, kterou kontrolují zkušení wikipedisté. Tam je proud úplně všech změn ve Wikipedii. Každý den je takových editací na 3000, a to všechno se dobrovolníci snaží kontrolovat, nebo objektivně vyhodnotit, co z toho je dobré. Devadesát pět procent z toho není potřeba nějak korigovat, pouze pár procent změn je nějak „škodlivých“ nebo třeba omylem provedených. Ty je třeba nějak opravit.
Na liště je také tlačítko Zrušit editaci, co to znamená?
To znamená, že se nový příspěvek wikipedisty anuluje. Může to zrušit autor poslední úpravy sám, pokud založí něco s chybou, gramatickou nebo faktickou. Zrušit editaci je pouze jedna z možností, jak reagovat na nějaký problém v článku. Často je ale lepší nerušit tu původní editaci, ale udělat novou.
Jak je to ve Wikipedii s použitím obrázků.
S obrázky to funguje stejně jako s texty. Byly vytvořeny pod takzvanou svobodnou licencí a kdokoliv další je může použít jakýmkoliv způsobem. To je dobrá zpráva pro uživatele encyklopedie. Jakoukoliv fotku, kterou na Wikipedii najdete, si můžete stáhnout, publikovat sami. Musíte ale splnit jediné dvě podmínky. Uvést původního autora obrázku a zachovat svobodnou licenci. To znamená, že si k tomu nedáte vlastní copyright a nebudete ostatním bránit, aby ji mohli použít.
Ve Wikipedii jsou hesla, která se vztahují k historii. Jak je to tam s použitím obrázků?
U obrázků, které jsou staršího data a je u nich znám autor a ví se že autor zemřel před více než 70 lety, tak obrázky, ale i texty, jsou takzvané volné dílo, a lze je použít bez omezení.
Jak jste se k práci na Wikipedii dostal vy?
Už je to skoro 10 let. Dostal jsem se k tomu prostě tím, že jsem Wikipedii četl a všimnul jsem, že je tam tlačítko Editovat. Nebylo to tak, že bych hned začal psát. Pár týdnů jsem sledoval co se tam děje a pak jsem se zapojil jednoduchými aktualizacemi výsledků sportovních zápasů. Postupně jsem začal psát články a pak jsem začal učit lidi, kteří o práci na Wikipedii mají zájem. Pořádáme pro ně také kurzy, většinou ve spolupráci s knihovnami.
Pokud se budoucí autor ostýchá, jste schopni mu poradit?
Na to aby se člověk stal autorem, stačí mít jen trochu chuti, času a kliknout na tlačítko Editovat. Pokud je ještě pečlivější, může si přečíst online nápovědy, které jsou součástí Wikipedie. Pokud si ani takto na to netroufne, může přijít do Městské knihovny v Praze, kde každou středu od 17 do 20 hodin je takzvaný Wikiklub. To je prostor, kde se scházejí jak zkušení wikipedisté, tak nováčci nebo zájemci, kteří se chtějí o Wikipedii dozvědět víc.
Kolik lidí na české Wikipedii pracuje?
Je zhruba stovka vyloženě velkých nadšenců, kteří provedou víc jak 100 editací za měsíc. Většinou to bývají drobné změny či korektury textů ostatních autorů. Do širšího jádra by se dalo řadit dalších tak 600 až 700 lidí. Další tisíce provedou třeba jen jednu malou změnu za půl roku, ale i takové drobnosti jsou důležité. A podotýkám, že všichni to děláme dobrovolně, není to placená práce.
Kolik nových hesel v české Wikipedii vzniká za měsíc?
Každý den je to 70 až 80 nových hesel. Denně vznikne také zhruba 2500 až 3000 nových editací. Za editaci se v tomto smyslu považuje jakákoliv drobná či velká změna.
Jak se podílejí senioři na Wikipedii a jak to toho mají chuť?
Mohu mluvit jen za ty, kteří se zúčastňují našich kurzů. Ostatní seniory, kteří editují ze svých domovů, znám jen virtuálně a neznám vlastně ani jejich věk. V loňském roce to bylo asi 111 našich kurzistů, možná i více. Někteří si to jen vyzkouší a pak přestanou. Zhruba čtvrtina nebo třetina z nich ale na Wikipedii nějakou dobu pobude a píší pak třeba dlouhodobě. Z našich účastníků jsou někteří velmi plodní, mají na kontě už desítky článků.