metro.cz

Strašení čerty není pro děti zbytečné trauma

  5:59
V den nadílky omlouvá potomky ze školek jen minimum rodičů.
Ilustrační snímek | foto: Martin HorkýMF DNES

Řinčení čertovských řetězů, strach dětí z trestu, ale i radost z dárků a výborný výchovný prostředek. Tak vypadá nadílka očima odborníků, ale i těch, kteří se každý rok převlékají za Mikulášskou družinu.

„Když naše maskovaná skupinka přichází k dětem, vždy jde jako první čert. Netlačíme ale příliš na pilu a větší část návštěvy si jen povídá Mikuláš a anděl s dětmi o tom, v čem byly tento rok snaživé a kdy naopak zlobily. Tyhle informace nám přede dveřmi či v předsíni obvykle poradí sami rodiče,“ říká Jaroslav Želízko, který každý rok obchází se svými maskovanými společníky okolí pražských Klánovic.

Návštěvy čerta, Mikuláše a anděla se těší v českých domácnostech, školách i školkách velké oblibě. Děje se tak i přesto, že v nich rodiče díky západním trendům ve výchově stále častěji spatřují nejen magický zážitek a výchovného pomocníka, ale také zbytečný stres a strach pro své potomky.

Podle zástupkyně ředitele Mateřské školky U Železničního mostu Ivany Převorovské, kam chodí mikulášská parta každý rok, u dětí vždy převládá těšení a radost před strachem. „Tři čtvrtiny dětí se těší dlouho dopředu. Se všemi si připravujeme básničky a písničky, které pátého vzácné návštěvě společně recitujeme a zpíváme. Samozřejmě, že se najdou děti, jejichž maminky je na tento den ze školky omluví. Jde ale jen o pár výjimek,“ vysvětluje Převorovská. Podle ní je navíc při nadílce čert pouze v pozadí. O zbytečném stresu navíc nemůže být řeč. „Když se některé z dětí bojí hodně, čert odejde stranou,“ dodává zástupkyně.

Dětský strach a obavy k pátému prosinci neodmyslitelně patří také podle psychologa Jana Kulhánka z Psychoterapie Anděl. Rozdělení rolí zlého čerta, hodného Mikuláše a ještě hodnějšího anděla navíc dle něj zaručuje, že si dítě odnáší pozitivní zážitek.

„Dříve se na výchovu pohlíželo tak, že dítě jednající podle přání rodičů dostává odměnu, a to které ne, čeká trest. V současnosti se ale prosazuje trend nechávat dítě se rozvíjet a vést potomky o něco mírněji. Proto někteří čeští rodiče pohlížejí na čerta a Mikuláše jako na něco přežitého,“ míní Kulhánek.

Ať už děti věří na legendu o svatém Mikuláši nebo ne, tradičních svátků, kdy se rodina sejde máme dle Kulhánka v Česku pomálu. Je proto škoda, se tradice zbavovat. „Samozřejmě se občas stane, že se dítě po setkání s razantnějším čertem může přechodně traumatizovat. Těchto případů ale není mnoho,“ doplňuje Kulhánek.

Jak to vidím já

Lepší než Ježíšek

  • Je to neuvěřitelné, ale masku a kožich čerta na sebe obléknu letos už popatnácté. Začínal jsem jako teenager a s drobnými obměnami v týmu obcházíme domácnosti kamarádů a známých s jediným cílem – udělat radost. Na těchto řádcích by se dalo podělit o mnohé.
  • Jak jsem čertovskou štafetu převzal po nejlepším čertovi na světě (svém otci), jaké šlamastyky jsme při nadílkách zažívali (Mikuláš tvrdí, že to vidlemi do oka bolelo), nebo jaké je v kůži čerta pekelné vedro. Když ale začnu vzpomínat, vždy převládne radost z nadšení všech těch dětí. Kam se na nás hrabe Ježíšek.
Autor: Filip Jaroševský Metro.cz
zpět na článek