V 60. letech bylo astma nemocí, která těžce zasáhla rodinu. Rodiče nemohli dítě posílat do školy v přírodě, učitelé se báli si takové dítě vzít na starost. Bylo spojeno také s rizikem úmrtí. Během roku v zemi zemřelo na toto onemocnění přes sto dětí. Světová zdravotnická organizace vyhlásila „poplach“. Vznikla Globální iniciativa proti astmatu (GINA). Ta měla za cíl vypracovat nové způsoby léčby akutních astmatických stavů a hledat cesty prevence.
Co může člověk udělat pro to, aby ho astma nepostihlo? Lze to vůbec?
Absolutní možnost neexistuje. Důležitou úlohu hrají geny, se kterými se člověk narodí. Vyšší je možnost, když astmatem trpí rodiče. Vyšším rizikem je, když astma má matka, a riziko se zvyšuje, když astma mají oba rodiče.
Může člověk, který netrpí alergií, dostat astma? A naopak, jsou všichni astmatici alergiky?
Všichni astmatici nejsou alergiky.
Je možné, že zdravý člověk dostane astma až ve středním nebo vyšším věku?
Věková hranice pro vznik astmatu neexistuje. Astma může vzniknout bez ohledu na věk.
Jaké jsou nejčastější projevy astmatu? Jak člověk pozná, že nemoc má?
Častým příznakem je opakovaná a zvýšená dráždivost ke kašli, například po prodělané chřipce. Varováním je zadýchávání při zvýšené námaze, běhu, chůzi do schodů. Záchvatovitý kašel ve studeném prostředí.
Jaké jsou nejúčinnější způsoby léčení?
Rizikem přetrvávajícího astmatu je vznik zánětu průdušek spojeného se zvýšenou dráždivostí průdušek. Proto základem dlouhodobé léčby jsou protizánětlivá léčiva, produkty hormonální – kortikoidy, podávané v inhalační podobě.
Lze astma vyléčit, nebo ho lze jen léčit?
Absolutní vyléčení není možné. Je třeba nastavit životní režim bez vystavování se všem nepříznivým vlivům – „chodit životem na zelenou“!
Jaká jsou omezení v životě a jaká při sportu?
Astma zhoršuje kvalitu života dítěte, dospívajícího i dospělého a v případě dítěte je břemenem pro rodinný život. V životním stylu máme pečovat o fyzickou kondici. Proto rekreační sport je žádoucí. Výjimečnými příklady jsou profesionální sportovci: Vavřinec Hradilek, Lukáš Bauer či Petra Kvitová.
Jak jste se k problematice astmatu a alergologie na začátku své práce dostal?
Promoval jsem v roce 1958 a nastoupil jako pediatr v Lázních Teplice v Čechách. Po roce jsem se přihlásil na vědeckou aspiranturu (dnešní doktorandské studium), jejímž tématem bylo dětské astma), vrátil se do Prahy a začal pracovat na I. dětské klinice profesora Švejcara. A byl to právě profesor Švejcar, který mne přivedl k alergologii a astmatu. Na jeho klinice jsme zorganizovali první samostatné oddělení pro dětské alergiky.
Jak se vyvinuly metody od doby, kdy jste se začal zabývat astmatem?
Astma se stalo jednou z chronických neinfekčních chorob. Do jeho řešení vstoupily další obory: dermatologie, otorinolaryngologie (krční, nosní, ušní specializace) a také hygiena a epidemiologie.
Přibývá obyvatel postižených astmatem? Jaké jsou nejčastější příčiny?
Počet astmatiků stále roste ve všech věkových skupinách. Spouštěčem – příčinou – jsou často virové infekce (chřipka), spojitost s jiným alergickým onemocněním, ekzémem, reakcí na hmyzí bodnutí, potravinovou alergií, sezonní pylovou nebo alergií na domácí prach. Jednoznačné je také riziko kouření. Ukázalo se, že třetina dospívajících astmatiků kouří!
Kolik lidí v České republice astma postihuje?
Počet alergiků v ČR dosáhl 30 procent, počet astmatiků 10 procent a stále to narůstá. Evropská unie předpovídá, že za 25 let bude v Evropě každý druhý člověk alergikem.
Stál jste u zrodu České iniciativy pro astma (ČIPA). Přibližte ji prosím.
Po vzoru GINA jsem dal podnět k ustavení Obecně prospěšné společnosti České iniciativy pro astma (ČIPA). Spojili se v ní mezioborově alergologové a kliničtí imunologové a plicní specialisté – pneumologové. ČIPA se stala také garantem všech cest mířících k prevenci a léčbě astmatu, zejména u dětí a mladistvých. Organizovali jsme školení praktických lékařů a letní tábor pro dětské astmatiky. V roce 2015 jsme uzavřeli 45. ročník tohoto tábora. Nástrojem se stal také časopis pro laiky: Alergie-Asthma-Bronchitida. Letos vychází už 21. ročník.
Česká společnost alergologie a klinické imunologie je členem Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) a v jejím rámci se účastní projektů cílených ke snížení břemena alergie. Pozornost se soustřeďuje na geny, se kterými se člověk narodí.
Vznikla nová hypotéza alergie: hypotéza biologické různorodosti. Zahrnuje geny a všechny vlivy prostředí. Faktory prostředí mohou aktivovat původně neaktivní „spící“ geny. Spouštěčem může být virová infekce – chřipka nebo v současném nástupu jara to jsou pyly. A zde je klíč k ovládnutí alergie i všech alergických nemocí. Zažívám to u pacientů, kteří jsou už dospělí a přicházejí ke mně se svými dětmi, nebo dokonce v některých případech i vnuky.
Alergie je někdy jako detektivka. Naším úkolem je poslouchat pacienta, on nám často řekne diagnózu sám. Pradávno to řekl otec medicíny Hippokrates: „Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše.“