metro.cz

Spalničky. Nejhůř je na tom Praha

  7:51
V Praze přibylo začátkem května případů spalniček. Nemocných tu od ledna bylo 79, nejvíc v Česku. V celé republice bylo na konci dubna přes sto případů spalniček. Jak to, že se toto infekční onemocnění začalo šířit, vysvětlila deníku Metro Vilma Marešová z Infekční kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Vilma Marešová | foto: MHW

Měl jsem pocit, že jsou spalničky už vymýcené. Jak to, že se zase šíří?Snížený počet případů spalniček byl díky tomu, že byla společnost dobře proočkovaná. Jenže v současné době je to horší. Nejhůř je na tom například Praha. Tady proočkovanost klesla pod devadesát procent.

Taky jsem si myslel, že spalničky jsou dětská nemoc, ale mluví se i o nemocných dospělých. Jak to je?
Nejtěžší formy onemocnění byly a jsou u dětí, proto je také očkujeme už v útlém věku. Ale dospělí je samozřejmě mohou mít také.

Proč jsou spalničky riziko?
Se spalničkami souvisí i různé komplikace. Například jedna z chronických forem zánětu mozkových blan. Když se ještě na začátku 20. století neočkovalo, tak se u jednoho z tisícovky nakažených dětí objevoval zánět mozku. Při 200 tisících nemocných, jako tomu bývalo při epidemii, to už bylo dvě stě dětí. Z nich třetina umírala, třetina zůstávala s následky a třetina se uzdravila.

Zmiňme i jiná onemocnění. Například tetanus. Hrozí nám dnes ještě?Očkování proti tetanu nebude moci být nikdy ukončeno. Je to zoonóza, zdrojem onemocnění jsou například hospodářská zvířata, u nichž se spóry tetanu vyskytují v trávicím traktu. Takže když si hnojíte zahradu a píchnete se tam o hřebík, tak si zaděláváte na toto onemocnění.

Tetanus zabíjel hodně při první světové válce a vyskytuje se v oblastech s horkým a vlhkým klimatem. V Česku už asi lidé nevědí, jak se projevuje.
Příznaky jsou například křeče a ztráta koordinace svalových pohybů. Na počátku se objevují obtíže a bolesti při otvírání úst. V této fázi nemocný člověk obvykle nemívá žádné jiné potíže ani teplotu. Postupně se ale zvýšené napětí rozšiřuje na krk a ostatní svaly, dochází k rozvoji celkových křečí. Nebezpečné je ochabnutí dýchacích svalů, které může vést k udušení.

Co tedy dělat pro to, aby se infekční nemoci nešířily? Tedy kromě očkování.
Chybí takzvané serologické přehledy. Dřív se kontrolovalo, jaké jsou protilátky v populaci každý rok. Za 20 let se přehledy dělaly dvakrát. Takové přehledy jsou velmi cenné. Díky nim jsme například věděli, že v generaci dvanáctiletých bylo nejméně protilátek proti příušnicím, a proto se přidalo jedno očkování třináctiletým.

Letošní novinky

  • Očkování se změnilo. Změnil se například počet dávek hexavakcíny, která chrání děti proti šesti různým nemocem. Dosud dostávaly čtyři dávky, nyní postačí tři. Podle České vakcinologické společnosti je nová varianta stejně účinná, šetrnější i ekonomicky výhodnější.
  • Stát také začal hradit očkování proti papilomaviru i chlapcům. Dosud vakcínu měly zdarma jen dívky.
  • Senioři nad 65 let mají zdarma očkování proti chřipce a nyní nově také proti pneumokokovým infekcím.
Autor: Marek Hýř Metro.cz
zpět na článek