Festivalová sezona je na svém startu a je dobře patrné, že organizátoři venkovních akcí stále více dbají na ekologii. Z obřích hudebních festivalů skoro vymizely jednorázové plastové kelímky. Nahradily je speciální vratné.
V Česku se také čím dál více mluví o zavedení zálohového systému na PET lahve. Kvůli tomu také nedávno vznikla i výzkumná skupina, která má možnosti zavedení takového systému zanalyzovat. Právě včera její odborníci poprvé představili dílčí výsledky připravované studie. Zatím se odborníci zaměřili na materiálové toky, tedy na to, jak se PET lahve zpracovávají.
Odpad
|
„Výhodou je, že by se jak třídění, tak recyklace a výroba nových lahví mohly odehrávat přímo v Česku. Kapacity zde na to jsou,“ řekla Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.
Zda je reálné v Česku zálohový systém zavést, ale neuvedla. Jasněji by mohlo být na podzim, kdy skupina představí další výsledky. Také ministerstvo životního prostředí zatím kolem vratných PET lahví našlapuje opatrně. „Budoucnost možnosti zavedení zálohového systému zvážíme, až budou známy výsledky studie,“ uvedlo v prohlášení ministerstvo.
Úřad také upozorňuje na možné nevýhody. „Cena za zavedení zálohového systému by se promítla do zvýšení ceny za samotné nápoje,“ myslí si Ladislav Trylč, vedoucí oddělení zpětného odběru z odboru odpadů ministerstva.
V některých evropských státech už zálohované PET lahve existují. Třeba v Německu je takový obal za 0,25 eura (cca 6 korun).
Mají je nově i v Estonsku. „Náš systém vykazuje skvělé výsledky, loni se vytřídilo 88 procent PET lahví,“ říká Rauno Raal, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku.