metro.cz

Děti-čichači mizí ze statistik a nikdo neví, kolik jich je

  7:30
Drogy ohrožují i ty nejmladší. Chybí sjednocená péče.
Adiktolog Michal Miovský | foto: ArchivMetro.cz

Odvykací pracoviště pro děti a mladistvé, jakým je Detoxikační centrum Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze, patří ke špičkovým u nás.

„Někteří pacienti se k nám vracejí, ale je dost těch, kteří odchod zpět do reálného života zvládnou,“ říká primářka centra Světlana Kroftová. Upozorňuje ale na to, že pro dětské a mladistvé pacienty chybí následná péče v místech jejich bydliště, například v adiktologických ordinacích, které by se na tuto péči komplexně zaměřovaly.

Zatímco soustředěná pomoc pro drogově závislé dospělé se začala budovat už v devadesátých letech, v případě dětí koncentrovaná pomoc zatím není. Přitom jsou kategorie závislých, které zatím nefigurují ani ve statistikách. Česko například neví, kolik má malých narkomanů, kteří konzumují nejlevnější formu návykových látek – například toluen.

„Problémové a vyloučené lokality jsou jich plné, nikdo je však zatím nespočítal, protože zdravotnická gramotnost v rodinách, ze kterých pocházejí, je nulová,“ komentuje složitou situaci Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha. Čichači proto podle něho ani neprocházejí odvykacími detoxikačními centry pro děti a mládež, kam se dostávají hlavně uživatelé tvrdých drog.

Adiktologická centra pro léčbu dětí a mládeže jsou podle Miloslava Miovského nezbytná, bez nich je léčba roztříštěná a často končí nezdarem. „Aby byla léčba úspěšná, je nutné, aby v jednom zařízení byli odborníci mnoha profesí, nejen lékaři,“ říká Miovský. To je třeba dětský psychiatr, psycholog, pedagog, lékař nebo sociální pracovník.

Problémem, proč se o takových centrech už roky spíše jen povídá, je skutečnost, že každý z uvedených specialistů spadá pod působnost některého ze tří ministerstev – zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí. „Už jsem na toto téma s představiteli všech tří resortů v minulosti mluvila víckrát,“ říká europoslankyně Kateřina Konečná, která se problému dlouhodoběji věnuje. Úřady ale nejsou schopné se shodnout, hlavně na způsobu společného financování.

Například v Praze a ve Středočeském kraji, jak před pěti lety zjišťovala pražská adiktologická klinika, by soustředěnou pomoc potřebovalo kolem pěti tisíc dětí. „Vyšlo nám, že v každém kraji by se bez problémů uživilo jedno adiktologické centrum,“ dodává přednosta Miovský.

Marihuanu už zkoušely kouřit desítky tisíc českých dětí

  • Uživatelů drog mezi dospělými i dětmi v Česku zvolna ubývá. Klesá však věk, kdy s návykovými látkami děti začínají.
  • Nejužívanější látkou v České republice je konopí. Marihuanu alespoň jednou v životě vyzkoušela čtvrtina Čechů.
  • Nejčastější inhalační látkou je toluen. Jeho cena se pohybuje kolem 60 korun za 0,7 litru. Poškozuje játra, plíce, mozek, způsobuje demenci, proto se mu říká „droga hloupých“.
  • Průměrný věk pro první cigaretu je deset let. Česko má kolem čtvrt milionu nezletilých kuřáků. Každé třetí dítě, které kouří klasické cigarety, už vyzkoušelo také marihuanu.
  • Počet českých dětí závislých na drogách se od roku 2006 zdvojnásobil. V posledních letech se jenom v hlavním městě ročně léčily témě tři stovky dětí. Jejich průměrný věk klesl ze 17 až 18 let na zhruba patnáct roků.
Autor: Pavel Hrabica Metro.cz
zpět na článek