Řemeslo má zlaté dno, ale zájem o vyučení mladí nemají

I když firmy zoufale hledají nové lidi, budoucích odborníků na stále potřebné manuální profese ubývá a přes neustálá varování hrozí, že některé obory z učňáků a středních odborných škol možná natrvalo zmizí.

„Máme nedostatek učňů,“ musel konstatovat nedávno i premiér Andrej Babiš. Bylo to v souvislosti s návrhem, že se na základních školách znovu zavedou ‚dílny‘, tedy praktická výuka manuálních dovedností, která po roce 1989 z osnov základních škol zcela zmizela. A podnikatelé nyní pociťují následky. Ne- jsou lidé v dělnických oborech. Obnovení dílen by všichni přivítali.

Klobouk v Česku za pár let nikdo nevyrobí Tabulky ministerstva školství ukazují, že chuť pracovat rukama děti moc netáhne. Na trhu práce by se ale neztratily. Ve školním roce 2016/2017 měly učební obory přes 54 tisíc volných míst, uchazečů bylo o deset tisíc méně. Na gymnázia se hlásil téměř trojnásobek zájemců, než školy mohly přijmout. Mizivý nebo malý zájem provází obory, jako je výrobce pokrývek hlavy, kovářství, montéři vodovodů a kanalizací. Nouze je také o budoucí sklenáře, slévače, vodaře a zpracovatele dřeva. Nával byl naopak například na multimediální tvorbu, nutriční asistenty, aranžéry nebo mechaniky a opraváře motorových vozidel.

„Student získá jakýsi respekt k hmotě, začne ho to možná bavit a bude přirozenou cestou motivován k tomu, aby šel na střední odbornou školu, kde už se prostě bude zdokonalovat,“ domnívá se předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Kde je situace nejhorší? Prakticky všude. Zoufají si v potravinářství, ve strojírenství, chybí budoucí zahradníci nebo mnoho sklářských profesí. Pořád se ale žáci devátých tříd základních škol hlásí na obory, kde kapacity škol nestačí.

„Nejvíc lidí se hlásí na asistenty zubních techniků, veterináře, grafický design, kadeřníky nebo aranžéry,“ říká Marie Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Tedy módní profese, které slibují vysoké příjmy. Školy musí odmítat desítky procent uchazečů.

Jinde je to naopak. Nouze o budoucí elektromontéry trápí například energetiky. „Vždycky říkám, že se zájemci o studium v naší branži by na dny otevřených dveří do škol neměly chodit matky,“ říká s trochou nadsázky Leoš Plachý, vedoucí znojemské pobočky firmy E.ON. Podle jeho zkušeností právě matky, když vidí, že by jejich dítě mělo lézt někde po výškách, svému potomkovi obor nedoporučí. Podle Plachého přitom střední odborná škola v Sokolnici dnes nabízí špičkové technické podmínky.

„V jihlavském regionu a vůbec na celé Vysočině je neuvěřitelná poptávka po lakýrnících, karosářích, strojních zámečnících,“ vypočítává Josef Váca, zástupce ředitele Střední školy průmyslové, technické a automobilní v Jihlavě. V ročnících by mohli mít kolem třiceti studentů, jsou však rádi, když naplní třídy na polovinu. Jedním z neproblémových řemesel je podle Váci hodinářství. Tam je zájem i možnost přijmout uchazeče vyvážený. Dokonce mají „vyprodáno“ v pátečních placených doplňovacích hodinářských kurzech, které jsou určeny třeba pro sběratele hodinek.

Nemelem, nouze o mlynáře vládne v celé Evropské unii Chcete mít pro své dítě jistotu zaměstnání na desítky let dopředu? Ať jde na pekaře nebo maturitní obor Technologie potravin. Nejlépe se zaměřením mlynářství a výroba krmiv. „Porvou se o něho firmy z celého kontinentu,“ radí Dana Kovaříková, zástupkyně ředitele SPŠ potravinářství a služeb Pardubice. O jaké profese je nouze? V podstatě o všechny. Nejen o mlynáře. Většina oborů je u nás naplněná z poloviny. Důvodem nezájmu je nižší hladina platů, zájemci se hrnou víc na strojírenské obory, v pekárně jim nemohou nabídnou tolik co v automobilce v Kvasinách. Lidi odrazuje i práce na směny. Kdo se dobře uchytí? Potravinářské firmy zoufale shánějí všechny odborníky. Šikovný absolvent oboru Technologie potravin se brzy stává žádaným a dobře placeným odborníkem na pozici středního managementu firmy. Mezi našimi absolventy najdete řadu ředitelů a majitelů pekáren, mlýnů i dalších potravinářských firem. Zmiňovala jste mlynáře. Kolik jich ve vaší škole v současnosti studuje? Žádný. Pokud se na obor mlynář-výrobce krmiv hlásí jeden člověk, nemůžeme ho otevřít, neměli bychom potom na platy ostatních pedagogů. Poslední mlynáři od nás vyšli před třemi lety. Jeden je v Německu, pobírá královský plat. Druhý v Rakousku, nedávno mi majitel firmy psal, jakého jsme vychovali komplexně vystudovaného profesionála. Ale o mlynáře je obecně nouze v celé Evropě. Jediná škola, soukromá, je pouze ve Švýcarsku, studium je ale velice drahé.