Co vás otec naučil?
Nebýt mého otce, tak bych se k této profesi nikdy nedostala. Většinu věcí, které dělám, jsem se naučila právě od něho. On zase od svého otce. Vše začalo tím, že bylo zapotřebí něco převézt sousedům.
Postupně si z tohoto důvodu začali lidi od nás najímat povoz, až se z toho stala tradice. Já jsem měla možnost okoukat formanství už odmala. Vlastně mi přišlo zcela normální mít doma koně a starat se o ně. Ale otec nevyužíval koně pouze k rozvozu pivních sudů, jezdil s nimi také na svatby či filmování.
Jezdíte stále na filmování?
Dnes mají filmaři speciálně vycvičené koně a kaskadéry, dřív byly naprosto jiné podmínky. V televizi byl jeden produkční, který musel obstarat všechna zvířata na natáčení, říkali jsme mu strejda Michálek. Ten se s otcem znal a čas od času mu nabídl angažmá.
Nejznámější film, ve kterém táta účinkoval, je Popelka, kde si zahrál kočího, který uhání se saněmi a nakonec se převrhne do rybníka. Skočit do vody v tuhé zimě byl opravdu hrdinský čin. Pomáhal také při natáčení filmu Náš dědek Josef či Konec starých časů, kde jsem u filmování byla i já.
Zajímavými momenty byly například také scény k válečnému filmu, kde otec pokládal kobylu na bok, aby dělala, že je mrtvá. S filmaři se dostal i do Terezína nebo na hrad Křivoklát, kde účinkoval v převleku a paruce. Jsou to nezapomenutelné chvíle.
Jak vypadá váš den?
Vstávám kolem půl páté ráno a první kroky směřují do stáje, kde musím nakrmit a vyčistit koně. Poté pospíchám zpět domů, postarat se o děti. Připravím snídani, vypravím je do školy a vracím se zpět ke koním.
Každý den je třeba vytlačit valník, nasadit boudu a zapřáhnout koně. Kolem desáté už nakládám sudy v pivovaru, někdy jich je i pětadvacet, což je jeden a půl tuny. A jede se do hospod.
Domů dorazím mezi dvanáctou a půl druhou, vypřáhnu koně a odvedu je do výběhu, kde na ně čeká svačina, kterou jsem jim ráno do žlabu připravila. Práce pro ně tím pádem končí, pro mě však ne, musím se ještě postarat o hospodářství a o rodinu.
Mají děti rády koně?
Kromě osmileté dcerky mám ještě dva starší syny, kterým je 16 a 18. Zatím to nevypadá, že by se tímto povoláním chtěly živit. Ukáže teprve čas, já sama jsem v jejich věku taky netušila, že budu formankou.