Spousta věcí v restauraci může být špatně. Hlasitá muzika nebo bezmyšlenkovitě puštěné rádio je špatně. Čisté WC – to je pro mne skoro stejně podstatné jako dobré jídlo. Špinavý záchod signalizuje zalískanou kuchyni!
Když je na stole upatlaná slánka a pepřenka, volně uskladněná párátka – špatně! Převoněný či potem páchnoucí číšník – to je moc špatně. Smrádek z přepáleného tuku člověka občas zarazí už na chodníku – tak to tam raději ani nechoďte!
Přeplněný jídelní lístek! Bichle o rozměrech telefonního seznamu – to je návrat do gastronomických třetihor! Restaurace, která se honosí, že zmákne čínu, italské špagety, pizzu, hamburgery, zvěřinové hody i vegetariánské speciality – tam bych si dal nejspíš chleba s máslem, protože to asi pokazí nejméně.
Špatně je také, když si všimnete, že ke všem pokrmům servíruje kuchař v podstatě stejnou „oblohu“. Někdo mu poradil, že dnes frčí strava s větším obsahem zeleniny a že také může trochu zdražit pokrm, a tak spousta všeumělů si připraví dopředu na všechny talíře co nejbarevnější oblohu: krouhané zelí, strouhanou mrkvičku, petrželku, cibulku, list salátu i kyselou okurčičku. K tomuto nesmyslně vytvořenému minisálatku pak podle objednávek servírují cokoli: řízek, tlačenku, kuřecí prso a tak dále, bez ladu a skladu, hlavně že je talíř plný nesmyslů, které k sobě kulinárně, chuťově ani logicky vůbec nepatří! Tak to je také moc špatně.
Čtěte také: |
Špatně je, když kuchaři používají raději polotovary než vlastní vaření. Pak už z nich nejsou kuchtíci, ale pouze mikrovlnní přihřívači a opékači průmyslově a velkokapacitně předpřipravených jídel. Kvůli tomu přece nechodíme do restaurace, aby nám tu ohřáli pokrm, který byl vyroben jinde? A nejvíc špatně u restaurace je, když je nám pak špatně! Tam už nikdy více nevstupujte!