Vzpomínáte na první odměněnou fotku?
Byla to taková ulička u Pražského hradu a byla tam spousta dopravních značek, tuším zákaz zastavení nebo stání, protože se tam natáčela nějaká reklama. Přišlo mi to zajímavé, protože celá ulice byla plná značek.
Jaké fotografie odměňujeme nejvíc?Máme pro vás tipy a rady, které vám mohou pomoct, jak lépe dosáhnout na odměnu a otištění fotky v novinách. ● Aktuální fotky, co nejdříve. Snímky z akcí posílejte v den konání akce. ● Zpravodajství. Posílejte také fotky zpravodajské. Snímek západu slunce nad Prahou je pastva pro oči, ale stránky novin se nehodí. ● Boj o čas. V novinách máme různě uzávěrky. Když nám pošlete fotku pozdě večer, nestíháme ji do druhého dne otisknout. Pokud jde o aktualitu, za dva dny je pro nás snímek „prošlý“. ● Zajímavosti vítězí. Praha je sice fotogenická, ale zaměřte se na změny, kterých si třeba jen tak někdo nevšimne. ● Závady, problémy, nesmysly. Nepovedená oprava nebo poničená socha? Značka vzhůru nohama? Vrak zabírající místo? Takové fotky nás zajímají. Navíc pokud o problému napíšeme, tak se často stane, že se dotyčná osoba nebo instituce chytí za nos a problém odstraní. ● Kde a co. Někteří nám zapomínají připsat ke snímkům, co a kde na fotce je. ● Galerie snímků. Všechny fotky, které prošly prvním kolečkem, najdete na stránkách www.metro.cz. Z nich pak vybíráme snímky do novin, z některých píšeme články. ● Výběr. Fotky přebíráme ručně a občas nám někdo zaplní systém. Stačí, když nám pošlete dvě až tři nejhezčí fotky. ● Pikantnosti. Auto sjíždějící schody na Petříně bylo prostě hitem. Mějte oči otevřené, třeba narazíte na něco i vy. ● Diakritika a gramatika. Pokud jste smutní, že nám trvá přebírání fotek, pomůžete nám zkrátit tento čas, když budete psát s diakritikou, nebudete psát verzálkami. ● Lidé by vám neměli chybět. Fotíte akce pro lidi? Dostaňte je do hledáčku fotoaparátu nebo mobilu. Festival pro lidi vypadá smutně, když posíláte fotky bez lidí... ● Jak na to? Pokud nechcete posílat snímky přes formulář na webu www.metro.cz, stačí je poslat na adresu mms@metro.cz. ● Nohama na zemi. Neposílejte foto vzhůru nohama či naležato. Systém je neumí obrátit. |
Kolik fotek nafotíte?
Teď už toho není tolik, jako když jsem chodil na vysokou školu. Ale o víkendech nebo při cestě z práce se vždycky najde zajímavý námět. Když jdu po Václaváku nebo jinde centrem, nasbírám pár námětů a snažím se z toho pak něco poskládat k možným článkům.
Na co fotíte?
Teď jsem začal víc používat i mobilní telefon. Jinak byla a je to hlavně zrcadlovka, kterou s sebou nosím zvláště na velké kulturní a sportovní akce. Ale při cestě městem mi stačí mobil. Dneska už ho má s foťákem u sebe každý, tak se může stát reportérem.
Chodíte fotit i cíleně?
Taky. Jsou akce, které se opakují každý rok, jako je třeba Maraton, Masopust nebo Dyzajnmarkety, vánoční a velikonoční trhy nebo akce spojené se Světluškou, se kterou často spolupracuji. A druhou mojí kategorií jsou fotky z města z každodenního života, na které narážím na ulici.
Co děláte?
Pracuji ve státní správě. Fotografování je pro mě dobrý způsob, jak se odreagovat. Baví mě vidět svoje fotky na stránkách novin.
Posíláte fotky ještě někam jinam?
Začal jsem spolupracovat i s jinými organizacemi. Například tím, jak chodím fotit pro Metro, jsem se na některých akcích dal do řeči s organizátory a domluvil jsem si tak třeba spolupráci se Světluškou nebo Helppsem. A od té doby mě zvou na svoje akce a posílám fotky i jim.
Stal jste se tak díky focení do Hlídače skoro profesionálním fotografem?
Není to moje zaměstnání, ale o to více se věnuji focení ve volném čase.
A dostal jste se díky tomu na nějaká zajímavá místa?
Zajímavé focení bylo při natáčení filmu Anthropoid, byl tam asi pokyn, že nesmí uniknout fotografie z natáčení ven. A štáb s ochrankou byli celkem nepříjemní. Pořád na mě křičeli, no photo! Asi si mysleli, že jsem cizinec. Ale nafotil jsem si, co jsem potřeboval. Občas je ta atmosféra napínavá.
Se Světluškou jsme dělali focení v podolském bazénu. Hlavním objektem byli nevidomí lidé, jak plavou se známými osobnostmi. Do bazénu nechodím fotit tak často.
Taky se mi líbilo, když jsem fotil otužilce na Vltavě, to byla Tříkrálová plavba. Měli tam přímo lodičky pro novináře a fotografy. Tak jsem tam přišel a byli tam i kolegové z dalších novin a redakcí, to bylo velice zajímavé, protože nás dovezli doprostřed Vltavy, a ti plavci před námi plavali v pozadí s Pražským hradem a Karlovým mostem. Tak vznikaly moc hezké fotky. Jedna z nich se dostala na titulní stranu Deníku Metro.
U organizátora Maratonu jsem si zařídil fotografickou akreditaci. Pustili mne na Karlův most, který byl jinak pro veřejnost uzavřený. To byla jedinečná příležitost. Podobné to bylo u půlmaratonu, fotka tehdy vyšla na titulce společně se snímkem ze stejného místa, kdy o stejném víkendu pochodovali přes most fanoušci Sparty.
Dá se spočítat, kolik jste už za fotky získal?
Dělám si přehled uveřejněných fotografií – momentálně mám kolem 170 snímků. Od té doby, co spolupracuji s Metrem, by částka mohla být okolo 50 tisíc korun.
Určitě už máte odhad na fotku: Jo, tohle je tutovka...
Snažím se z akcí vybírat ty nejzajímavější. Dnes si většinou už vybírám jen jednu nebo dvě víkendové akce. Ale nikdy to není jisté. Do novin se nejvíce hodí fotky s lidmi, je to živější a veselejší. Fotograf by si měl umět všímat věcí a zároveň se nebát fotit zblízka. Protože právě zblízka vznikají ty nejlepší reportážní fotografie.
Máte nějakou zajímavou příhodu?
Myslím si, že fotograf by měl mít i trochu štěstí a být ve správný čas na správném místě. A pro reportéra z ulice to platí dvojnásob. Jednou jsem jel kolem stanice Invalidovna v Karlíně a všiml jsem si, že se tam akorát chystají bourat komín továrny Rustonka. Zastavil jsem tam, abych si to mohl nafotit, což byla v tu chvíli unikátní příležitost, protože po pár minutách už tam ten komín nebyl. O ty fotografie pak byl zájem. Otiskli je v deníku Metro i v Mladé frontě Dnes, a taky na obalu cédéčka kapely Kapitáni průmyslu.
Jak se k Vám dostala taková hudební kapela?
Mám pocit, že kluci z kapely tehdy napsali do redakce, kde jim na mě dali kontakt a pak jsme se domluvili.
A kam ještě se dostaly vaše fotografie?
Jedna byla na billboardu u dálnice na Chodově. Nějaká internetová seznamka na něm dělala koláž z českých politiků. A použili k tomu jednu mojí fotografii, kterou jsem pořídil před Poslaneckou sněmovnou.
Co vám to focení pro Metro přineslo?
Byla to možnost ukázat lidem, co umím. Je to zábava a taky konkurenční prostředí, každý chce mít tu nejzajímavější fotku dne.
Když jsem začínal, tak vám fotky posílalo pár čtenářů. Teď už se to rozrostlo a jsou tam fotky ze všech koutů Prahy. Je to fajn nápad, protože by se lidé o mnoha věcech jinak nedozvěděli.
Tvoříme pak díky fotkám řadu článků...
Máte takového dalšího kolegu v ulicích.