Jak jste se dostala ke zpěvu a kdy vám bylo jasné, že se jím budete živit?Od dětství jsem věděla, že chci zpívat. O tom, že budu zpívat operu, jsem se rozhodla až v období puberty. Nejdříve jsem ale na přání rodičů vystudovala ekonomii a poté nastoupila do kanceláře jako referentka letového provozu. Po konci pracovní doby jsem si platila soukromé hodiny klavíru a operního zpěvu. Zpěvem jsem se začala živit až ve čtyřiadvaceti letech.
Odborníci oceňují kromě jiného váš hlasový rozsah. Vzala byste tedy i nabídku, která není primárně pro mezzosopranistku?
Určitě ne. Několikrát jsem byla svědkem toho, kdy nějaká zpěvačka vzala roli mimo svůj obor, protože neodolala nabídce, a následky byly vždy velmi smutné.
Absolvovala jste mnoho vystoupení v zahraničí, na kterou zemi, místo či lidi vzpomínáte nejraději?
Každá země má své kouzlo a atmosféru. Samozřejmě že nejvíce mi v hlavě utkvěly exotické destinace jako Mexiko, Austrálie, Čína, ale jak říkám, každá země mě něčím obohatila o nové zážitky.
Vystupovala jste také ve slavné Carnegie Hall. Můžete popsat její atmosféru a co to pro vás znamenalo?
To je samozřejmě meta pro každého zpěváka. Je to zážitek, který vám už nikdo nevymaže z mysli, a zároveň se vám dostane i ocenění za práci, kterou vykonáváte, neboť dostat se tam je opravdu nesnadná věc. Často čekáte roky, jestli dostanete šanci.
Obdržela jste Evropskou cenu Gustava Mahlera. Jak si jí považujete?
Toto ocenění jsem dostala za dlouholetou propagaci české hudby v zahraničí. Jsem šťastná, že tou propagátorkou mohu být. Často jsem musela vysvětlovat, jakou řečí to zpívám a kde vlastně Česká republika leží. Je to nádherný pocit, když cítím, že jsem něco udělala pro naši vlast. Takže pro mě je to něco jako Nobelova cena.
Zpíváte si doma či s přáteli?
Doma zpívám stále, protože musím cvičit. Někdy si zpívám i při vaření, což si samozřejmě ani neuvědomuji.
Jakou posloucháte hudbu?
Kromě klasické, což je spíše náplň práce, poslouchám střední proud, a především symfonický metal. Sama jsem si „odskočila“ k tomuto žánru a občas vystupuji se symfonic metalovou kapelou.
Máte v repertoáru i soudobé skladby. Jak těžké je přidat do repertoáru slavných skladatelů novou věc? A jak to vnímá publikum?
Několik soudobých skladatelů složilo skladby pro mě. V současné době bohužel nemají moc ustláno na růžích. Snažím se propagovat i soudobou českou hudbu v zahraničí. Publikum soudobé skladby pozná a většinou bývají přijímány s velkým ohlasem.
Mohou vás diváci vidět v nejbližší době i v Česku?
Budu se moc těšit na všechny posluchače a návštěvníky festivalu Tóny nad městy. Vystoupím na pražském koncertě 14. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy s Komorní filharmonií Pardubice a italským dirigentem.