Celý příběh začal, když si koupil batoh, který musel reklamovat, a ukázalo se, že i když stál čtyři tisíce korun, věci, jež měly být kožené, nebyly. „Dostal jsem se do situace, kdy jsem nechtěl objednávat batoh ze zahraničí a v práci se mi nedostávalo dostatečné satisfakce , tak se to zvrtlo,“ vzpomíná Jiří Salač na to, co ho vedlo ke koupi prvního šicího stroje a jak se začal učit hledat ty správné pracovní postupy. Dnes vyrábí batohy, opasky a tašky Clasp’pin v bývalé prádelně v Mníšku pod Brdy, za kterými si stojí celým srdcem.
Začínal od nuly. „Přiznávám, že jako skautík jsem vyráběl obaly na nože, ale spíš na základní úrovni. Po pořízení prvního šicího stroje jsem zkoušel, co si mohu s materiálem dovolit. Pak se ukázalo, že jeden stroj nestačí, tak jsem postupně sbíral zkušenosti,“ vzpomíná Jiří Salač.
Po roce si pronajal prostor v bývalé prádelně, kde má dílnu. „Vzpomínám, jak jsem začínal v kuchyni, jeden stroj jsem měl v ložnici a druhý ve sklepě. Dnes by to bylo už absolutně nemyslitelné,“ usmívá se Jiří Salač.
Pracuje s kůží i látkami a každý materiál je specifický. „Pořád přibývá nářadí a vybavení, které potřebujete do omezeného prostoru 12 metrů čtverečních dostat. Teď se tam již nevejde téměř nic. Vyrábím i kožené opasky, které jsou šity ručně sedlářským stehem, k tomu potřebujete spoustu ručního nářadí, některé se pořád vyplatí objednat raději ze zahraničí,“ přiznává.
Jak vybírat městský batoh?Zeptali jsme se na rady pro výběr městského batohu. Pokud nosíte v batohu notebook, tak by určitě měl mít zádovou výztuhu. V ideálním případě by měla být pěnová, aby vám zajistila komfortní nošení batohu. „Myslím si, že ramenní popruhy městského batohu ani nemusí být polstrované, ale mnohem důležitější je to, jestli jsou anatomicky tvarovány,“ říká Jiří Salač. „Polstrování popruhů u městského batohu, ne u sportovních, vám spíš akumuluje teplo a spíš se potíte,“ vysvětluje Salač. Kožené popruhy se přizpůsobí, povolí podle potřeby. Sportovní a trekové batohy mají jiná kritéria. Co je pravda na tom, že kůže v zimě popraská? „Kůže sama o sobě nepraskne, pokud je vyživená, to zaručuje její odolnost a pružnost. Praskliny vznikají tím, že materiál vysychá. Nejideálnější jsou kondicionéry složené z lanolinu a z olejů na organické bázi. Lanolin je nejlepší, dokonce odpuzuje i vodu a dává se i do impregnace,“ radí. Záleží také na tom, jak je kůže ošetřena. „Řada výrobců ji natře lakem, což znemožní další vyživení kondicionérem. Ideální je kůže s otevřeným povrchem, používám kondicionér s minimálním obsahem vosku, který ji na povrchu ochrání,“ dodává Jiří Salač. Výrobci nejčastěji používají obyčejné přezky z ocelového drátu s chromovanou úpravou, která se časem díky korozi odloupne. Daleko více vydrží kvalitní mosazné přezky a karabinky, které mohou být vyrobeny i z leštěné nerezové oceli. |
Učil se na YouTube. „Máte tam možnost dozvědět se základy, jak se věci jmenují, jak se dělají. Ale je potřeba mít alespoň trochu manuální zručnost a schopnost postupy zlepšovat. Hledat tu nejjednodušší cestu, jak to udělat,“ říká. Když se rozhodl, že se šitím batohů bude živit, uvědomil si, jak je náročné práci zefektivnit. „V první fázi vás netlačí čas, vzorujete návrhy, relativně máte času, kolik chcete. Ale situace se rázem změnila, když jsem skončil v práci. Rozhodoval jsem se, jestli se tomu budu věnovat naplno. Věděl jsem, že budu chtít, ale říkal jsem si, že kdyby ta situace nastala o rok nebo o rok a půl později, byl bych lépe připraven,“ dodává.
Přiznává, že jeho cesta byla komplikovanější. „Lepší je zajít za někým. Ale je to složité, protože lidé, kteří odvádí svoji práci na solidní úrovni, tak neradi poodhalují své zkušenosti cizím lidem. Vždy existuje několik postupů, jak dosáhnout podobného výsledku, nejlepší je však ten, ke kterému se dopracujete vlastními zkušenostmi,“ vysvětluje.
O šicích průmyslových strojích nevěděl nic, ale stala se z nich jeho posedlost. „Už mě trochu opustila mánie sledování bazarů, zda se někdo nezbavuje starých strojů. Většina vybavení je již dlouho rozebraná. Většina průmyslových šicích strojů je dostatečně bytelných, aby vám dobře sloužily i desítky let,“ říká. „U prvních strojů jsem měl celkem štěstí. Je dobré vědět, kam se podívat, pokud chcete pořídit starší stroj. Baví mě mechanické aparáty a tak jsem každý stroj částečně rozebral a udělal si i náročnější servis sám,“ dodává.
Kolik batohů ušije za měsíc? „Na to je těžké odpovědět. Snažím se vyvarovat toho, abych jeden batoh dělal od začátku do konce. Tím, že to všechno dělám sám, si práci mohu zjednodušit jenom tím, že opakuji jeden krok vícekrát. Udělám si třeba sérii deseti batohů najednou,“ vysvětluje Salač. Když mu do toho přijde nějaká objednávka na něco, co nemá, tak se to snaží udělat co nejrychleji a sáhne po předem připravených částech.
S materiály u nás je to složité. Pro své výrobky používá třísločiněnou kůži, kterou v Česku seženete již jen od dvou koželužen s velmi omezenou nabídkou. „Toto činění probíhá minimálně tři týdny nebo měsíc za pomoci přírodních činidel, což jsou kořínky, listy, kůra stromů a části rostlin zpracované do prášku. Kůže se za působení tlaku ve velkých bubnech máčí a přidávají se další věci. Z historického hlediska je to nejtradičnější, časově i finančně náročnější. Jsou i jiné procesy činění, například pomocí solí chromu. „Většinou nakupujeme materiály od obchodníků, kteří se snaží držet zboží skladem. Přímo u výrobců pak narážíte na minimální odběry,“ říká Salač.
Co se týče látek, používají český materiál. „Opět je to peripetie, protože se pohybujeme ve velmi omezené barevné škále. Když chcete nějaké zajímavé barvy, musíte hledat v Anglii, Americe nebo Číně,“ povzdychl si. V Česku můžete nechat vyvzorovat vlastní barvu, ale musíte si objednat minimálně 300 metrů. „Ale takové množství bych zpracovával mnoho let,“ říká Jiří Salač.
Za rok se mu podařilo vytvořit si dílnu a dát dohromady e-shop. „Nemám svůj obchod, to je trochu složitější. Nejsem plátce DPH, a tak řada obchodů chce výrobky jen do komisního prodeje. Navíc musíte počítat s tím, že jejich marže jsou okolo 40 procent prodejní ceny. Je spousta lidí, kteří jsou ochotní si věc objednat, zaplatit si ji a vždycky mají možnost to zaslat zase zpátky. To se nám tedy zatím nestalo,“ dodává.
Podle Salače má kůže má punc exkluzivity a materiálu, který s námi koexistuje už tisíciletí. „Výroba umělých materiálů zatěžuje planetu mnohem víc, než přírodní materiály a také vydrží déle. Jsem prostě staromilec, protože se o věci rád starám a vidím, že mi déle vydrží. Vegany respektuji. Ale materiály, které používáme my, jsou většinou z dobytka, což není typ zvířat, který by se choval jen na kožešiny,“ uzavírá Salač.