Noomi je švédská herečka, které přinesla slávu role Lisbeth Salanderové v sérii filmů natočených podle knižní trilogie Stiega Larssona Millenium.
Jak jste se k filmu dostala?
Zavolal mi režisér Tommy Wirkola a řekl mi: „Noomi, mám tu jeden scénář o sedmi bratrech, ale byl bych rád, kdyby to bylo sedm sester, které bys hrála ty, protože si neumím představit, že by tuhle roli hrál někdo jiný.“ Přečetla jsem si scénář a byla jsem naprosto unesená. Nemohla jsem ho odložit, byl famózní.
Jak byste popsala příběh?
Sedm jednovaječných sester se snaží přežít ve světě, v němž není dovoleno mít sourozence. Protože je jich sedm, jmenují se podle dnů v týdnu. Fungují jako jedna osoba a jsou na sobě naprosto závislé. Každá z nich má ale vlastní tužby, sny a osobnost.
Je to tedy thriller, sci-fi, nebo drama?
Film obsahuje prvky klasického thrilleru, ale není to pouze sci-fi nebo akční film. Je to také drama o tom, jaké to je mít sourozence, o zvláštní a složité rodině. S Tommym jsme to probírali. Ve filmu objevujeme místnosti, do nichž ještě nikdo nikdy nevstoupil. Jako bychom vytvořili zcela nový žánr. Jsou zde silné postavy, je to krásný, srdceryvný, smutný, silný film, plný duší bojujících o přežití.
Měla jste pro role nějakou inspiraci? Je to velmi náročná, mnohovrstevnatá práce.
Hodně jsem se rýpala sama v sobě, jako by to byly kapitoly mého života. Mám pocit, že jsem v různých obdobích života byla každou ze sester. Když mi bylo třináct, byla jsem podobný hipík jako Úterý. Když jsem byla teenager, byla jsem hodně jako Čtvrtek, taková punkerka, rebelka, naštvaná a výbušná. Pár let jsem taky byla Středou, když jsem se věnovala bojovým uměním a hodně trénovala. Také jsem se jeden čas chovala jako kluk a byla jsem stydlivý introvert jako Pátek. Bylo zajímavé zjistit, že jsou všechny ve mně. V různých obdobích života jsem byla každou z nich, takže jsem se hodně obracela do sebe a jen přidávala na intenzitě.
Která ze sester vám byla nejblíž?
Sobota, která má nejsložitější osobnost a je hodně ženská. Bavilo mě zkoumat její koketní, sexuální humor a upřímnost. Když jsem na postavě pracovala, poslouchala jsem Rihannu a Beyoncé.
Jak se změnil scénář, když se ze sedmi bratrů stalo sedm sester?
Stal se bohatším. S dívkami je to vždycky větší drama.
Co bylo nejsložitější na tom hrát sedm různých lidí?
Věděla jsem, že práce na filmu bude něco, co jsem v životě nedělala ani já, ani nikdo jiný, protože se nejedná o pouhých sedm klonů. Také to není člověk s několika osobnostmi. Je to opravdu sedm odlišných lidí. Už jen to, že se učíte repliky sedmi různých lidí v jedné scéně a jste to vy, kdo sám sobě odpovídá, bylo pro mě něco úplně nového. Musela jsem si najít pro práci nové metody a techniky, protože běžně zakládám svou hereckou práci v reakci na ostatní herce. Tady jsem si to celé musela vymyslet a být každou z nich. Věděla jsem, že to bude těžké, ale i tak to pro mě bylo těžce představitelné, než jsem došla na natáčení. Ráda si dávám výzvy a motivuji se k lepšímu výkonu. Nikdy se nechci opakovat a vždy chci být o něco lepší. Tohle bylo to nejtěžší, co jsem v životě dělala.
Willem Dafoe hraje ve filmu Terrence Settmana, dědečka, který vychovává sedm sester…
Willem se připojil k natáčení deset týdnů po začátku. Prvních devět jsem tam vlastně byla jen já, a když přijel, tak jsem celá poblázněná jásala a brečela radostí. Navíc je on jeden z mých hereckých hrdinů. Je to vážně něco moci doopravdy pracovat s lidmi, s nimiž jsem dříve snila pracovat. Na natáčení byl deset dní a já jsem mu chtěla vzít pas, aby nemohl odjet – chtěla jsem s ním dělat více scén!
Jak jste se cítila po natáčení?
Byla jsem úplně vyčerpaná. Jako bych už neměla žádnou energii. Když jsem se vrátila do Londýna, neuměla jsem ani řídit a moje krátkodobá paměť byla fuč. Několik měsíců jsem nedokázala dobít baterky. Myslím, že jsem odmítla asi devět filmů… Trvalo mi tři týdny se vzpamatovat a pomalu se vrátit do života. Nikoho jsem v té době neviděla, s nikým jsem nemluvila.