Řidič MHD tvrdej chleba má. Alespoň podle šoféra Romana, který denně brázdí ulice Klánovic v autobusu číslo 212. Ten si před pár dny se zájmem přečetl článek v deníku Metro o tom, jaké zlozvyky mají cestující při mačkání knoflíků v tramvajích, metru i autobusech. Podle něj má téma ještě další rozměr, a to fakt, že řidič má jen jedny nervy. „Tlačítko si může čas od času splést každý. Proto se není důvod zlobit. Potíž je ale s některými lidmi, kteří z nepozornosti a opakovaně mačkají knoflíky, které jsou určené cestujícím s omezenou schopností pohybu. Když se pak ještě s vámi hádají, je to nepříjemné,“ říká řidič Roman.
Metro oslovilo čtenáře na svém Facebooku, aby zjistilo, zda mají s mačkáním špatných tlačítek v MHD zkušenost. Většině se něco podobného v minulosti skutečně stalo. Například podle čtenáře Martina Zaucha je ale vždy na řidiči, aby si ohlídal, zda má v autobusu kočárek či invalidu. Pokud mu někdo špatně zazvoní, nemůže to mít pak cestujícímu za zlé. „Jsme jenom lidi. I řidič je jen člověk,“ píše Zaucha.
Podle Romana si ale špatným mačkáním cestující škodí spíš sobě navzájem než řidičům. „Moje doba jízdy není příliš dlouhá, takže to není tak složité jako u jiných autobusů. Pokud však nevypnu motor, což po každém kolečku opravdu dělat nemusím, svítí mi kontrolka symbolizující například pána s holí po celou dobu. Pokud by tedy chtěl později někdo částečně invalidní skutečně vystupovat, nemá to řidič jak poznat,“ vysvětluje řidič.
Podobná nedorozumění s tlačítky v minulosti nastávala také na polookružní lince 194, která projíždí centrem metropole, či v přeplněných busech na Jižní spojce. Podle řady čtenářů deníku Metro je však řešení jen jedno. Vzájemná úcta mezi řidiči a cestujícími.
Trable s knoflíky. Všední úkon v MHD umí potrápit
|
