Troubení a nadávky. Nejagresivnější řidič je Pražan, dohánějící čas z kolon

„Právě pražští řidiči nejčastěji ze všech krajů troubí, neslušně gestikulují a nedodržují rychlost. Na silnicích jim vadí všechno, co zpomaluje provoz, zatímco na Moravě řidiče vyvede z míry zejména nedávání přednosti. Z Pražanů udrží nervy na uzdě zhruba čtvrtina,“ říká mluvčí České asociace pojišťoven Veronika Nová. 

Regionální rozdíly v prohřešcích, kterých se motoristé při jízdě dopouštějí, vyplynuly z rozsáhlého průzkumu Agresivita zabíjí. Na něm se podílela nejen zmiňovaná asociace, ale také Policie České republiky a BESIP. Průzkum ukázal, že v Praze je spolu s Pardubickým krajem největší procento řidičů, kteří alespoň někdy záměrně překračují maximální povolenou rychlost. Předepsané rychlosti občas nedbá plných 83,5 procenta řidičů z hlavního města. 

„K agresivní jízdě se nechají vyprovokovat tři čtvrtiny Pražanů, za agresivního řidiče se přitom považují pouze tři procenta z nich. Každý pátý zrychluje, jakmile zjistí, že ho chce někdo předjet. V Praze je také nejvyšší procento řidičů, kteří přiznávají, že často vybržďují ostatní, a sedm z deseti místních řidičů se občas záměrně tlačí na auto před sebou,“ popisuje výsledky dotazníkového šetření agentury STEM/MARK Nová. 

Záchranářská ulička Osmdesát procent řidičů umí vytvořit na čtyřproudové silnici takzvanou záchranářskou uličku. Na šestiproudové už jen 57 procent. Lidé měli v průzkumu uvést, jakým způsobem se správně zachovat při dojíždění kolony. Až 80 procent dotázaných správně uvedlo, že by se na čtyřproudové silnici měli automaticky řadit ke kraji.

Jednou z příčin podráženosti jsou podle ministerstva dopravy také zvláštnosti provozu v hlavním městě. „Praha je vedle Středočeského kraje dopravně velmi specifickým místem. Značná přetíženost celé dopravní sítě vede často ke vzniku kolon, které jsou jedním z nejčastějších spouštěčů vzteku. Ztrátu času se řidiči následně snaží kompenzovat na volnějších úsecích nepřiměřeně rychlou, ale také agresivní jízdou,“ popisuje Jiří Polomis, krajský koordinátor BESIP pro Prahu, jenž pod zmíněné ministerstvo spadá.

Pražští řidiči ale nejsou pokrytci. Ruku v ruce s jejich agresivitou jde totiž podle průzkumu také ochota tolerovat její projevy u ostatních motoristů. S útočným chováním druhých je vcelku v pohodě 46 procent dotázaných. Podle vedoucího oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáše Neřolda přikládají lidé různou závažnost jednotlivým prohřeškům. 

„Zatímco nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové, troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo,“ říká Neřold a dodává: „Tyto zdánlivě neškodné projevy mohou mít nedozírné následky. Chcete-li dát například vytroubením jiného řidiče najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, je třeba si uvědomit, že to může vyvést z míry nejen daného řidiče, ale také všechny okolo.“ 

Strach na silnicích Čeští řidiči si příliš nepřipouštějíc možnost vlastní chyby, zato jsoucvelmi nedůvěřiví vůči ostatním účastníkům silničního provozu. Osmdesát procent lidí v průzkumu společnosti Kia Czech zaměřeném na bezpečnost na silnicích uvedlo, že na silnici mají strach především z ostatních řidičů. Naopak vlastní řidičské chyby se obává pouze 12 procent dotázaných, především těch mladších či s menším počtem ujetých kilometrů. Za nejrizikovější chování považují lidé vybržďování, agresivní jízdu a řízení pod vlivem omamných a návykových látek. Za velmi rizikové tyto činnosti považují čtyři z 10 oslovených. Tolerantní jsou Češi naopak k nedodržování dostatečných rozestupů mezi vozidly a k výraznému překračování povolené rychlosti. A to o 20 km/h ve městě a o 30 km/h mimo město. Rychlou jízdu považuje za velmi nebezpečnou jen pět procent dotazovaných,nedostatečné rozestupy potom 11 procent respondentů. „Uvolněný vztah lidí k těmto pravidlům se projevuje i v tom, že je nejčastěji sami porušují. Pětina lidí přiznala výrazné překračování povolené rychlosti a podobný počet také nedodržování bezpečných rozestupů mezi vozidly,“ říká Kateřina Vaňková, tisková mluvčí společnosti Kia Czech. Překračování rychlosti je doménou mladších řidičů, přiznala se k němu třetina lidí do 35 let. Rychlá jízda či nepřizpůsobení rychlosti situaci na vozovce přitom podle policejních statistik dlouhodobě patří mezi hlavní příčiny tragických dopravních nehod. Průzkum se zaměřoval také na to, kolik kilometrů už respondenti odřídili. Z výsledků vyplynulo, že méně zkušení řidiči častěji než ostatní havarovali kvůli rychlé jízdě nebo nepřizpůsobení rychlosti situaci na vozovce. Šoféři s celkovým nájezdem do 150 tisíc kilometrů uváděli rychlou jízdu jako příčinu nehody v polovině případů, nepozornost v 45 procentech případů. Zkušenosti s dopravní nehodou v průzkumu uvedlo 7 z 10 respondentů. 37 procent z nich přiznalo vlastní chybu, polovina uvedla, že šlo o chybu druhého účastníka nehody. A 13 procent myslí, že viník nebyl jednoznačný. Téměř dvě třetiny řidičů, kteří mají zkušenosti s dopravní nehodou, pak uvedly jako její důvod nepozornost a nevěnování se řízení. Rychlou jízdu a nepřizpůsobení rychlosti situaci na silnici má za hlavní příčinu 29 procent lidí.