Nedožitých čtyřiadvacet let, to byl věk, ve kterém ze světa odešel talentovaný básník Jiří Wolker. Byl jedním z desetitisíců, kteří v meziválečném období podlehli viru tuberkulózy (TBC).
Zamlčované statistiky vylepšovaly pověst
Závažná plicní nemoc byla druhým nejčastějším zabijákem obyvatelstva v počátečním období první republiky, společně s poválečnou epidemií španělské chřipky. „Později, za socialismu, se tvrdilo, že tuberkulóza byla v tehdejším Československu definitivně odstraněna,“ říká Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním chorobám.
Pohled na dostupné statistiky ale ukazuje, že ještě na konci 70. let minulého století evidovali lékaři během jednoho roku kolem pěti tisíc onemocnění. Pravdou je, že výskyt se po zavedení vakcinace v roce 1953 snížil asi stonásobně, ale tuberkulóza úplně nezmizela. „Jen se o tom nesmělo na veřejnosti mluvit,“ říká Milan Sova.
Asie vs Evropa
|
Že je na tom současná Česká republika výrazně lépe než v údajných „beztuberkulózních“ československých časech, dokazují data Státního zdravotního ústavu. V posledních pěti letech totiž zaznamenají zdravotníci přibližně pět set případů TBC ročně.
Můžete s nemocí žít, aniž o ní víte
Ve výskytu tuberkulózy se Česko blíží Skandinávii, na sto tisíc obyvatel u nás indikují kolem čtyř případů. „Lidé se často bojí, že když se na ulici nebo v MHD setkají s nakaženým člověkem, mohou se infikovat,“ vysvětluje Vladimír Koblížek, pneumolog plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
To je omyl. TBC se šíří pomalu a při chvilkovém setkání k nákaze spíš nedojde. „Tuberkulóza však může být v těle celoživotně, aniž se projeví,“ připomíná pneumolog Koblížek. Tato latentní TBC navíc není nakažlivá. Na tom, jestli se z latentní TBC stane tuberkulóza takzvaně manifestní, má vliv i životní styl dotyčné osoby, její imunitní systém. Pokud má člověk dobrou fyzičku, není důvod k obavám.
Tato slova potvrzuje i Milan Sova. Někdy se mohou lidé obávat nákazy například při cestách do zemí, kde je výskyt TBC i více než stonásobně vyšší než u nás. Což se týká například jihovýchodní Asie nebo mnoha afrických států. „V běžném letovisku to je nepravděpodobné, možná kdyby člověk cestoval individuálně, bydlel u místních,“ hovoří o možných nebezpečích Sova. Musel by však být s nakaženým člověkem několik hodin v osobním kontaktu, nemocný by na něho musel zblízka dýchat či kýchat.
Odolná TBC se brání
To, co plicní specialisty trápí, je zvyšující se výskyt tuberkulózy, která je odolná vůči stávající běžné léčbě. Tak jako se musí zdravotníci vypořádávat s neúčinností původních antibiotik proti některým zánětům, například angíně, musí se nyní potýkat i s takzvanou multirezistentní (MDR) tuberkulózou. Klasické léky na vyspělejší formu TBC nereagují. Pacienti se z ní léčí až dva roky.
Přitom před deseti lety se forma MDR tuberkulózy u nás nevyskytovala vůbec. „V roce 2021 už bylo v Česku deset případů, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct,“ upozorňuje Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Odolná TBC je důvod, proč plicní specialisté nyní hledají možnost, aby v Česku vzniklo více specializovaných center pro tuto složitou a dlouhodobou léčbu. Zatím je v pražské Thomayerově nemocnici patnáct lůžek, ale to nemusí do budoucna stačit.
Léčba MDR tuberkulózy novými léky je finančně náročná. Jednodenní dávka léků vyjde na víc než šest tisíc korun, klasické medikamenty jen na čtyřicet korun denně. Léčba moderními léky se ale u této tuberkulózy zkracuje ze dvou let na přibližně šest měsíců.
Tuberkulózní Česko
|