Raoul Wallenberg (1912 - 1947?) se měl podle rodinné tradice stát bankéřem, lákala ho ale architektura. V oboru ale nenašel uplatnění, a tak se začal věnovat obchodu. Ve 32 letech vyměnil pohodlí bohaté prominentní rodiny v neutrálním Švédsku za nebezpečí v nacisty okupované Budapešti. Diplomat poté všemožnými prostředky (včetně úplatků a kontaktů s manželkou tehdejšího maďarského ministra zahraničí) zajišťoval Židům diplomatické dokumenty.
Rusové si mysleli, že je špion, tak ho popravili
Tragický konec Wallenberga, který jako tajemník švédské mise v Budapešti od července 1944 do ledna 1945 zachránil až 100 tisíc Židů, je stále zahalen tajemstvím. Osudným se mu stalo osvobození Rudou armádou - dva roky po válce byl zřejmě zastřelen v moskevské věznici. Rusové ho možná považovali za amerického špióna a oficiální verzí jeho úmrtí byl dlouhá léta infarkt. Byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.
Změny či nové názvy ulic v Praze schvaluje městská rada. Většinou se řídí doporučeními místopisné komise. Ta podle zákona nesmí pojmenovat veřejné prostranství po dosud žijící osobě. Jméno ulice může navrhnout kdokoli, tedy občané, instituce či spolky. Ročně jich v Praze přibudou desítky.
