Pro Davida, hlavního hrdinu knihy "Beatles přistanou v Praze dnes večer", který se zabývá především vážnou hudbou, jsou Brouci naprostým hudebním odpadem, přesto se odhodlá uspořádat jejich grandiózní koncert v přednormalizační Praze. Příběh líčí setkání s Beatles, obtíže okolo přípravy koncertu a souběžné konspirační akce soudruhů agentů z KGB, kteří nakonec použijí celou akci jako záminku předcházející invazi sovětských vojsk do Prahy.
Kniha je souborem tří povídek, které se odehrávají postupně od 60. let 20. století až po budoucí 30. léta 21. století, kdy vystoupí staří Rolling Stones naposledy. Popisy fiktivní historické události jsou natolik autentické, že jsou od skutečnosti téměř k nerozeznání. Posuďte sami - věřili byste tomu?
Leoš ŠedoAutor je původním povoláním zubař. Dodnes provozuje soukromou praxi. Z lékařského prostředí také pochází jeho románová prvotina Kleště z roku 2005. Od roku 2001 publikoval povídky v časopise Xantypa. Z jedné z nich pochází i námět ústřední povídky Beatles přistanou v Praze dnes večer. Od té doby se také věnuje rockn’nrollové próze, do které se řadí i toto dílo. |
UKÁZKA 1 Jaké by bylo setkání s liverpoolskou čtyřkou?
Sepjala ruce v nevěřícném gestu a vyhrkla: “Páni!”... tak ty ses s nima sešel? Tys mluvil s Beatles? Povídej, hned chci všechno slyšet do posledního detailu! Jaký jsou? Skvělí, že jo?”
Pokrčil rameny a zapálil si cigaretu: “Přiznám se, že jsem nějak nevěděl, jak na ně. Připadal jsem si jako kluk, co jde poprvé do nové třídy… Otevřel jsem, řekl good morning, představil se - a ono nic! Stál jsem ve dveřích a oni si mě vůbec nevšímali. Bavili se mezi sebou, teprve za nějakou chvíli se ozvalo: Já jsem John…” Řekl to Paul a hned ukázal na George: “To je Ringo…”, “Paul je zde”, přidal se Johna otočil se k Ringovi. Dělali si ze mě prostě blázny. John byl Paul, Ringo George a Paul Ringo.
Kupte si e-knihuBeatles přistanou v Praze dnes večer 
|
Vidím, že si prohlížejí moji vizitku: “Tak tohle je Mr. Bohemiakoncert, vida…”
Bavili se dál: Myslíš, že je David komunista?”
“No jasně, možná že taky žere malý děti… Ale vohoz má docela slušnej.. já myslel, že za železnou oponou choděj všichni v uniformách. Nebo v nějakejch hadrech.” Harrison se ke mně naklonil a promnul látku rukávu mezi prsty. “Zeptáme se ho, kde šije, ne?”
Mluvili s takovým divným přízvukem, asi liverpoolským, co já vím, bylo dost těžké jim rozumět. Konečně se Lennon otočil přímo na mě. Přimhouřil oči, když si mě prohlížel, napadlo mě, že je krátkozraký. A opravdu! Sáhl do kapsy, nasadil si brejle a dal se do mě: “Jestli nás chceš koupit, Davide, tak to tedy nevim, nevim… Říkáš stotisícový show tam u vás? Už to slyším, ten zkurvenej řev sta tisíc lidí. Už je mi z toho předem na blití. My se totiž rozhodli s ježděním praštit, jen Brianovi to pořád nějak nedochází. Víš, ty si ten blázinec kolem nás neumíš představit… A co se taky všechno může stát za železou oponou? Nakonec byste nás tam třeba zavřeli do nějaký podělaný klece…”
Ostatní se zatvářili smrtelně vážně a dohadovali se mezi sebou: Koncentrační tábor? Mučení? Poprava za úsvitu?
“Co teď?” -- napadlo mě. Mám zkusit vysvětlovat? Že jako zahraničním umělcům uz nás žádné nebezpečí nehrozí? Vždyť si dělají blázny!
Když si dostatečně pohráli, pustili mě konečně ke slovu. Najednou se tvářili přátelsky a docela zvědavě. Vyložil jsem jim to jako Epsteinovi a navrch slíbil, že u nás nebudou lidi tolik ječet, protože je určitě budou chtít taky slyšet.
Řekl jsem si, že neuškodí trochu jim zalichotiti. Tak jsem je pochválil jako muzikanty--- že já jinak dělám jen klasiku. A ringo mávl rukou a povídá: “My už jsme taky klasika… Teď nahráváme nový věci, budou tam smyčce, indická muzika.. ještě nevíme, jak se bude deska jmenovat, ale číslo jedna bude uirčitě!”
“Jasně, všichni se z toho zase poserou…”, řekl Lennon.”
Helena se směje: “Dál, no---- co bylo dál?”
“Nakonec mi řekli, že když se domluvím s Brianem, tak Praze udělají zastávku a na Strahově klidně zahrajou. Podepsali mi tuhle desku… no a pak jsme si spolu zakouřili…”
UKÁZKA 2 Praha v rockn’rollovém opojení
Předchozí noc byly desítky plakátů na strahovský festival přelepeny nápisem THE BEATLES. Nikdo neví, kdo to udělal, nikdo se k tomu nepřihlásil, esenbáci nikoho nechytili. Ale je to vlastně první viditelná propagace celé akce. Téměř dokonalé mlčení sdělovacích prostředků o chystaném koncertu se chystá prolomit až pondělní Večerní Praha.
Od pátku připravované zvláštní vydání zaplaví po poledni hlavní město a ohromný titulek na první straně ohlásí: BEATLES PŘISTANOU V PRAZE DNES VEČER!
Studenti ozdobili strahovské koleje velkolepou vlajkoslávou vítající liverpoolskou čtyřku. Vstupenky zatím byly šířeny jen cestou mládežnických organizací a kolem stadionu se začaly tvořit skupinky hodlající vzít útokem pokladny, sotva se otevřou.
Objevili se podnikavci nabízející beatlsovské suvenýry, vznikají spontánní burzy, kde se vyměňují desky, pásky, fotografie a časopisy.
A hned nato fízlové v civilu kontrolující občanky. Zvlášť spadeno mají na ty, kteří se vybavili vlajkami s Union Jackem. Mávat vlakou impreialistické mocnosti na veřejnosti bez povolení nelze!
Na ploše stadionu vyrostlo nevídaným tempem podium a za ním tři velké stany, ktré budou sloužit jako zákulisí a šatny pro účinkující. Třetí je určen výhradně pro Beatles a jejich doprovod. Stany jsou samozřejmě vojenského původu, pěkně zelené. Kolem pódia a stanů zelené zátarasy. Na ploše a v ochozech stadionu čekají desetitisíce míst pro domácí a zahraniční diváky.
Je pátek 25. června roku 1966. Beatles se chystají k prvnímu ze tří koncertů v Německu. Za pár desítek hodin mají vystoupit na Strahově.
(...)
“THE BEATLES!!!”
Jeho výkřik přelila ohromná vlna nadšení, která, ač to vyadá nemožně, šplhala výš a výš -- protože na podiu se objevili ONI.
Zapojili kytary do nažhavené aparatury. Ringo usedl za bicí. Rozestavili se kolem mikrofonů, ale místo tónů první skladby se ozval jenom bílý šum a stadion se rozplynul.
