Jaké máte nyní pocity, když můžete desku držet hotovou v ruce?
Je to radost. První album bylo úspěšné, tak jsem šel do druhého s tím, že by mělo úspěch potvrdit. Uvidíme, co na to budou lidé říkat.
První album Vlasy mělo 17 skladeb, Úplně levej má 14. Chcete lidem dát dost písní? Jaká byla selekce?
Jsem příznivec toho, že píši hodně songů a pak z nich vybírám. Takže jsem vybíral asi z padesáti. Myslím, že je dobré, když první dvě alba mají víc písní a z toho už se dá poskládat dobrý koncertní repertoár. Nebránil bych se ale tomu mít na třetím albu třeba jen deset písniček a vydat ho už za rok.
U první desky fanoušci všechny písně znali z videí, teď jste jim nechal i nějaké překvapení...
První album jsem bral jako takovou bestofku pro své fanoušky, ale ukázalo se, že muzika se dostala i mezi další lidi. Teď jsem si řekl, ať je na nové desce víc novinek.
Inspirace tedy máte pořád dost?
Pocit, že mám vyčerpaná témata, jsem měl už tolikrát, že to ani nevnímám a nenechám se rozhodit.
Na albu se sešlo několik písní na téma příroda či venkov, byl to záměr?
Nebyl, ale také mi to pak došlo, když jsem songy viděl u sebe na desce. Dřív jsem psal písně výhradně o počítačích. Pak jsem si říkal, zkusím i další témata, a tady se to trochu sešlo z přírody.
Jaký máte vztah k přírodě vy? Třeba jako v písni V lese, která vyznívá, že tam moc zábavy není?
Rozhodně nejsem pravidelný návštěvník lesa, asi bych tam měl chodit častěji, ale zároveň si myslím, že pro některé lidi z mé generace je opravdu těžké si to tam užít. Jsou totiž furt přilepení na telefonech, koukají na sociální sítě – a to v lese nejde. Tak proč by tam člověk měl chodit? Chce to ale otevřít oči a zjistit, že příroda je krásná. Proto jsem tu písničku napsal. Ale je i dost o mně. Snažím se tedy posunout lidi i sebe a do přírody se vydávat víc.
Zaujalo mě, že i smutné věci v textech zpíváte vesele. Je to zkrátka váš styl?
Asi ano. Obecně jsem pozitivní člověk, a i když se děje něco nepříjemného, tak si myslím, že by se to mělo brát s nadsázkou. Samozřejmě jsou témata, za jejichž hranice už bych nešel. Třeba když má někdo vážnou nemoc nebo umře, tak si z toho nebudu dělat srandu. Ale dokud to jde, rád si ze sebe udělám legraci, což si myslím, že nyní obecně chybí nejen v muzice, ale i ve společnosti. Lidi se berou často dost vážně. Chtělo by to do života občas trochu nadhledu.
Uměl byste si napsat zcela vážnou píseň, nebo by ji od vás lidé nepřijali?
Myslím, že spíš by mě to nebavilo. Píši takové songy pro jiné, třeba pro Mirai či Kubu Děkana. Ne že bych měl depky, a tak něco takového napsal, ale spíš je fajn si to občas zkusit. To, co baví mě, jsou songy s nadhledem a humorem, ať už o pozitivních, nebo negativních věcech.
Album nese název Úplně levej, někteří lidé se tam najdou. Trefujete se do takových věcí schválně?
Ano. Když jdu psát píseň, je pro mě nejzásadnější výběr tématu. To hledám někdy dlouho. Když už ho mám, sloky a refrén napíši docela rychle. Ale psát o tématech, která jsou společná mnoha lidem, mě baví. To je třeba i láska, ale o té píší skoro všichni. A že je člověk neschopný, to jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé. Já bych ani rovně nepřibil hřebík.
Na desce máte čtyři hosty. Vybíral jste si je sám?
U Jara jsem měl hotovou písničku a pak jsem si vybíral hosta, až padla volba na Bereniku Kohoutovou. Stejně tak u Lásky na vsi, kdy jsem oslovil Péťu Göbelovou, což je písničkářka z Ostravy, která už má několik singlů venku. U skladby Hrdinský čin mě oslovil Jakub Ondra, jestli neuděláme nějaký song, u písně Voděvzdorné šibenice jsem dal prostor fanynce Káje.
Kde vás lidé mohou vidět naživo? Pojedete letní festivaly?
Ano, léto je úplně plné. A na podzim, kromě koncertu ve Foru Karlín, co už je vyprodaný, pojedeme i celé turné k nové desce. Brzy vše zveřejníme. Budou to větší sály.
Všude budou koncerty stejně, nebo ten ve Foru Karlín bude speciální?
Pražský křest bude unikátní. Už tím, jak bude postavená stage. Bude to napůl šílené a velkolepé, ale napůl minimalistické, aby to ke mně sedělo. Bude to určitě jiné než cokoli doteď z mé strany. Nebudou tam lítat celou dobu konfety, ale chceme, aby si to lidé užili. Některé prvky ale budou i jinde, třeba projekce. Pořád to bude o tom, že tam budu já s kytarou a lidé si přijdou zazpívat.
Co si mám představit pod pojmem otevřená informatika, kterou jste studoval?
Je to název studijního programu na ČVUT, na Fakultě elektrotechnické. Program se zaměřoval i na počítačové vědy. Byl jsem půl roku na stáži v Belgii v Toyotě, kde jsme vyvíjeli samořídící se auta. To je jeden z oborů, co jsem dělal. A taky jsem si hrál na kytaru – teď už muzika převážila.
