„V minulosti moje nahrávky čerpaly ze samotných kořenů populární hudby, často byly ovlivněny country ablues. Zato s Dušanem jsem si připadala jako v současném Londýně. Chtěli jsme natočit dobré současné album, a to v místních podmínkách a s místními autory. Věřím, že se nám to povedlo,“ popisuje Debbi v rozhovoru pro deník Metro.
V čem je nová deska nejvíc jiná, čím lidi překvapí?
Myslím, že nové album Break celkem přesně vypovídá o tom, v jaké situaci se právě nacházím. Pevně věřím, že je to posun do mé hudební dospělosti. Když jsem točila předchozí nahrávky, byla jsem ještě teenager s minimem muzikantských i životních zkušeností. Dnes jsem snad vyzrálejší, a to i co se týká muziky.
Debbi
|
Poprvé jste spolupracovala s novým producentem, v čem desku nejvíc ovlivnil? Jaká ta spolupráce byla?
Martin Ledvina, hudební producent mých předchozích alb, mě naučil o muzice všechno. Byl se mnou od úplných profesních začátků. Nový producent Dušan Neuwerth se snažil posunout muziku i mé zpívání zase o krok dál. Byl na mě ve studiu mnohem přísnější. Musela jsem zkoušet nekonečný počet verzí nových písní. To jsem před tím neznala.
Jednu z písní pro vás napsal i písničkář Jakub Ondra. Ten nedávno také vydal desku či jel turné s Lenny. Jak jste na něj přišla?
S Kubou se známe už delší dobu, taky spolupracoval s Martinem Ledvinou. Právě u něj ve studiu vznikla písnička Pull me Out. Psal ji přede mnou, prakticky v přímém přenosu.
Podílela jste se na tvorbě skladeb i vy sama?
Právě ve zmiňované písni od Kuby alespoň svou přítomností při jejím vzniku. V ostatních případech pak už jen při nahrávání, když jsme songy upravovali, aby mi seděly co nejlíp. Sama občas nějaký song napíšu, ale na album se dostaly jen ty nejlepší...
Máte kořeny v Německu, tedy můžete porovnávat. Jací jsou Češi posluchači hudby?
Myslím, že fanoušci muziky jsou si všude na světě hodně podobní. Česko sousedí s Německem a těch společných věcí je myslím víc, než si myslíme.
Četla jsem vaše vyjádření, že by deska měla mít jiný zvuk. Proto se ptám, jestli si myslíte, že jej Češi ocení?
Ne. Ne. Posluchače nelze podceňovat. Oni se rozhodují intuitivně. A správně. Buď se jim muzika líbí, nebo ne. Já dělám hudbu, kterou mám ráda já. To, jestli osloví i někoho dalšího, je věc mezi nebem a zemí, kterou můžu jen těžko ovlivnit.
Chcete s deskou prorazit i v Německu?
To by se mi moc líbilo, ale jsem realista. Německo je obrovský trh, ale taky s obrovskou konkurencí. K tomu, aby člověk uspěl, musí být stoprocentně připraven a navíc mít ještě velkou dávku štěstí. My známe ty umělce, kteří uspěli, ale o těch stovkách nebo tisících dalších, kteří ne, nic nevíme.