Byli by doktoři bez práce, kdyby se lidé víc hýbali a jedli méně to, co jim neprospívá?
Bez práce by pochopitelně nebyli. Zdravý životní styl je ale základ. Nedávno jsem byl na konferenci v Irsku, kde zástupce Světové zdravotnické organizace uvedl, že kdyby se lidé stravovali, jak mají, každý pátý člověk by neumřel tak brzo. Když se nezdravě stravujete, kouříte, neúměrně konzumujete alkohol a málo se hýbete , tak vás současná vyspělá medicína může sice i ve vyšším věku udržovat, ale strávíte podstatně víc let ve stavu nemoci. Na to jsou docela přesné statistiky u nás i ve světě.
Co je hlavní náplní vaší práce?
Jsem zaměřený na problematiku výživy a současně se specializuji na onemocnění trávicího traktu, což spolu úzce souvisí. Je nutné si však uvědomit, že dohled na správnou výživu není odtržený od mnoha dalších lékařských disciplín. Výživa může samozřejmě významně ovlivnit zdravotní stav jedince, který je v péči lékařů kvůli jiným problémům. Je hezké, že někoho doktoři odoperují, ale kdyby neměl i tu další péči, včetně vhodné výživy, tak je daleko náchylnější ke komplikacím, a nebezpečí úmrtí je podstatně vyšší, než když je v dobré výživové kondici.
Jak daleko vlastně dějiny správné výživy sahají?
Již dávné generace si vliv výživy na zdraví uvědomovaly. Když nic jiného, tak například vojevůdci věděli, že špatně živené vojsko může těžko vyhrávat, proto se starali o jeho dostatečné stravování. Také mořeplavci zjistili, že na dlouhých plavbách potřebují zásoby ovoce aby dobře dokončili svoji misi. Neznali však podstatu této potřeby, ostatní strava neměla dostatek vitaminu C. Výživa se stala vědeckým oborem v 18. století, kdy se lidé odborněji začali zabývat tím, že potraviny mají nějaké složení, že dýcháme vzduch s různými složkami a že další faktory zevního prostředí na nás různě působí. Byl to pan Lavoisier, který je otcem chemické analýzy a dal tak i výživě vědecké základy. Když nic jiného, tak například vojevůdci si uvědomovali, že špatně živené vojsko může těžko vyhrávat, proto se starali o jeho dostatečné stravování. Také mořeplavci věděli, že na dlouhých plavbách potřebují zásoby ovoce kvůli vitaminu C.
A u nás? Odkdy nás složení stravy zajímá?
Společnost pro výživu letos oslaví 75 let od svého založení. V České republice i v dalších zemích podobné společnosti vznikaly v reakci a jako reakce na období druhé světové války, kdy byli lidé ne zrovna dostatečně a správně živení. Ukazovalo se, že správnou zdravotní výživou lze ovlivňovat zdravotní stav populace. Základním úkolem Společnosti pro výživu tak bylo a je šířit, propagovat a realizovat zásady správné výživy, které odpovídají vědeckým poznatkům. Naše společnost pro výživu tak spolupracuje s dalšími evropskými a světovými společnostmi výživy a vyměňuje si své zkušenosti a výsledky odborných činností.
Co jako doktor říkáte na to, když velké sportovní akce a některé sporty sponzorují výrobci ne právě zdravých potravin, sladkých limonád či alkoholu?
Neexistuje nezdravá potravina, to je zásadní. Existuje zdravé a nezdravé množství složek, které v rámci konzumace potravin můžeme přijímat. Jsou potraviny, které obsahují látky, které nás v komplexu mohou zdravotně zatěžovat, pokud jich do sebe dostaneme moc. Toto si musíme alespoň podvědomě uvědomovat a dbát o dostatečně pestrý a vhodný výběr potravy. Co se týká sponzoringu, tak já nechci být úplným puritánem. Nechci zakazovat. Víme, že prohibice měla vždy opačný účinek. Na jedné straně je pořadatel, který potřebuje peníze, na druhé straně výrobce. Kolikrát si říkám, že mnoho firem, protože na ně z určitého úhlu padá i špatné světlo veřejnosti, se snaží dělat něco pozitivního, aby i ty negativní názory zmírnily, Horší je, když něco, co nemusí prospívat, jednostranně propagují i sportovci.
Jenže odolat „nezdravým“ potravinám není snadné, když na nás útočí z reklamy. Ne každý se v tom dokáže zorientovat.
Vy jako média máte velkou moc. Takže můžete například lidem stále zdůrazňovat, aby se víc zajímali o to, co jedí a kolik toho jedí. A aby si víc všímali, co se píše na etiketách a naučili se informace o složení potravin správně dešifrovat. Že třeba cukry a sacharidy nejsou totéž. Zjednodušeně lze říci, že cukry tvoří to, co nám v nadbytečném množství spíš škodí, kdežto ostatní sacharidy jsou více prospěšné. Nicméně náš organismus potřebuje obojí, sacharidy včetně jednoduchých cukrů, ale v úměrném množství.
Jakou moc v tomto směru mají lékaři a škola? Základ by měl být asi v rodině, ne? Ve školách skončil prodej chipsů a sladkých limonád v bufetech, ale děti stejně dostanou od rodičů peníze a tohle všechno si koupí cestou do školy.
K tomu slouží edukace. Pokud je dobrý učitel, tak dětem vysvětlí, že v bufetu nemají školáci chipsy a koly proto, že to pro ně tato strava není nejvhodnější. Děti jsou vnímavé a přijmou to. Hodně může ovlivnit i pediatr, aby si nevšímal jen toho, jestli je dítě právě zdravé nebo nemocné, ale jestli také není moc hubené, nebo naopak otylé. Rodiče obvykle chtějí, aby dítě jedlo, aby bylo silné a někdy pak nevidí, nebo nechtějí vidět, že je jejich dítě obézní. K tomu všemu ale musíte přistupovat citlivě, protože místo obezity potom může propadnout do mentální anorexie.
Momentálně jsou v pražském metru k vidění plakáty, abychom přestali jíst maso, protože tím zabráníme týrání zvířat. Máme se vzdát masa?
Jsou lidé, třeba vegani, kteří ho ze svého jídelníčku vyškrtli včetně i dalších živočišných složek výživy. Ale člověk je všežravec, a pokud vynechá maso, musí odněkud doplnit látky, které v něm jsou. Pokud se rozhodnete být veganem, bude vám scházet například vitamin B12. Můžete mít potíže s krvetvorbou, mít neurologické potíže. Dám vám příklad. Když matka u porodu neřekne, že je veganka, narodí se jí dítě, které se začne v prvních měsících věku opožďovat ve svém vývoji. Protože se mu z těla matky během těhotenství nedostával právě vitamin B12. Kdo tedy chce jít do alternativního způsobu stravování, musí si najít dostatečnou protiváhu v rámci výběru potravin tak, aby jeho organismus dostal v dostatečném množství všechny látky, které ke svému životu člověk nezbytně potřebuje.
Co vy? Porušujete někdy principy zdravé výživy?
Ano, ale rozumně, určitě se snažím jíst dostatek zeleniny a ovoce, ráno si dát jogurt, ve kterém jsou živé bakterie, které pozitivně působí nejen na trávicí trakt, ale posilují i obranyschopnost organismu. Jinak se snažím dodržovat pravidelný stravovací i pitný režim.
