Červený svátky. Nevíte, které to jsou? Ve všech našich nářečích se pro tyto svátky užívá shodně se spisovným jazykem označení Velikonoce, vedle toho však existuje mnoho dalších nářečních pojmenování. Místy se vyskytuje redukovaná podoba velkonoce, například v jižních a východních Čechách a na západní polovině Moravy. V jihozápadních Čechách jim podle zvyku barvit vejce na červeno říkají červený svátky, na Chodsku a jižně od Českých Budějovic zase červený vejce. Na východní Moravě převažuje označení veliká noc, ve Slezsku obměna velka noc či spřežky velkanoc a velkonoc.
Také zvyky a tradice spjaté s Velikonocemi mají v nářečích různá pojmenování. Peče se mazanec, v západních a jižních Čechách však můžete slyšet označení bochánek či bochníček. Chlapci a muži chodí na velikonoční obchůzku, které se v Čechách víceméně jednotně říká pomlázka – souvisí to se slovem pomladit, děvčata se šlehají, aby zůstala mladá. Avšak na Moravě, přilehlé části východních Čech a ve Slezsku bylo zaznamenáno velké množství různě motivovaných názvů. V okolí Bučovic na Vyškovsku byste mohli slyšet: „Nekeří říkajó, že dó na šlahačku, ale časťéš slyšet, že dó na mrskút.“ Na jižní části Moravy je tento zvyk označován podle šlehání děvčat svazkem spletených proutků: v jižní části středomoravských nářečí mrskút, ve střední části východomoravských nářečí – a rozptýleně i na Českomoravské vrchovině – mrskačka, mezi Kroměříží a Vsetínem a na Slovácku šlahačka. Na území severní poloviny Moravy a přilehlé části východních Čech se užívá název šmekústr, který vychází z německého Schmeckostern, a jeho četné varianty, například šmigustr, šmerkúst, šmergust, šmigrust.
Také svazek proutků, kterým jsou děvčata šlehána, má mnoho nářečních pojmenování. V Čechách je to převážně pomlázka, západní polovině Moravy dominuje výraz žíla, na východní polovině Moravy převládá tatar, třeba na Kelečsku: „Plétli zme sy tatary šesteráky nebo osmeráky a na potkání zme všecky děvčata tatarovali.“
V západních Čechách tvoří menší areály výrazy pamihoda, pamihod a žíla. K dalším méně rozšířeným názvům patří dynovačka na Náchodsku, důtky na Pelhřimovsku, mrskačka a metla na Českomoravské vrchovině, kyčka akarabáč ve Slezsku, v Třinci „majum na šmergust korbač“.
Další nářeční pojmenování a mapy s územním rozšířením najdete v Českém jazykovém atlase, který vypracoval autorský kolektiv dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, na cja.ujc.cas.cz/e-cja/. Pokud vás nářečí zajímá, určitě si prohlédněte právě vznikající Slovník nářečí českého jazyka na sncj.ujc.cas.cz.
A na závěr se můžete potěšit velikonoční říkankou z Podkrkonoší: „Hody hody vejce, chytili sme strejce. Dali sme ho do kurnika, aby snášel vejce.“
