Magistrát chce ozeleňovat Prahu. Stromy se dosud ve větších počtech sázely jen na jejích okrajích. Je to tedy jen populismus?
Je jasné, že když ve velkém vysadíte semenáčky, jako tomu bylo v případě nově vzniklé plochy v lese Arborka mezi Satalicemi a Kyjemi, slibované počty vám výrazně naskáčou. Obecně ale zeleně samozřejmě není nikdy dost. Problém bych spíše viděl v tom, zda daný strom na konkrétní místo patří, a kam naopak ne. To se v Praze zatím ne vždy daří.
Kam stromy patří?
Faktorů je víc, ale jde především o kvalitu půdy a umístění dřevin v souladu s principy krajinářské tvorby. Jde o to, jak stromy vypadají pohledově, zda jsou v souladu s liniovými prvky, jako jsou třeba hráze rybníků či cestičky, a zda jsou dostatečně daleko od chodníků. Je zkrátka třeba pracovat koncepčně. Totéž platí u následné péče o dřeviny. Vzrostlé stromy potřebují pravidelnou zálivku po dobu dvou let po zasazení. Žádné zkratky neexistují.
Mohou si listnáče i jehličnany v některých případech také navzájem škodit, je-li jich mnoho?
Pokud jsou vysazeny příliš blízko u sebe a v nevhodné půdě, mohou si krást živiny. Někdy je proto při výsadbě dokonce potřeba vylepšit půdu nejen ve výsadbové jámě, ale zajistit její výměnu i ve větší šíři kolem stromu. To se nejen v Praze moc nevidí. Čím větší je pak výsadbový materiál, tím hůře se strom ujme.
Jak je to s konkrétními druhy? Které se do města hodí nejvíce?
Nové stromy nechávají radní vysazovat i v parcích, jako je například Stromovka či Petřín. Sem patří listnáče jako jabloně, lípy či duby. V případě Stromovky, ač to byla původně obora, lze přistoupit i k exotičtějším druhům, například jerlínu či některým zajímavějším druhům dubů. Jsou totiž odolnější. Obecně platí, že čím více se město rozpíná do krajiny, tím více se mají vysazovat původní stromy, jež tu rostou či rostly.
Jak vždy říkáváte: pokud by stromy měly nohy, z města by utekly. Utekly by i z neustále rozpáleného centra města z Václavského náměstí?
No tak v tomhle případě můžeme hovořit v číslech. Místní lípy jsou tu pár desítek let a již při jejich sázení se nepočítalo s tím, že se dožijí standardní životnosti, tedy stovek let. Možná i proto počítá projekt revitalizace již nikoli s lipami, ale s platany. Tyto stromy ale nejsou pro centra českých měst typické a spíše než v Praze bychom se pak na Václaváku cítili jako v nějaké italské či francouzské metropoli. Proto se mi nelíbí, aby odtud naše národní stromy nadobro zmizely.
Dříve se počítalo s tím, že se sem lípy znovu vysadí i poté, co nedožijí ty současné, ne?
Ano. Teď v podstatě zbývá jen to, aby Pražané nějak interpelovali vedení Prahy s tím, že lípy na náměstí patří. Pokud má ale snaha padnout na úrodnou půdu, musí přijít v pravý čas, například při veřejném projednávání. A ta, jak víme, se pořádají spíš proto, aby se lidé moc nevyjadřovali.
