metro.cz

Počasí v Praze

6 °C / 13 °C

Pátek, 24. listopadu 2017. Svátek má Emílie.
Paláce vědy a kultury (Pałac Kultury i Nauki), někdejší dar SSSR Polákům a...
Další 2 fotografie v galerii
Paláce vědy a kultury (Pałac Kultury i Nauki), někdejší dar SSSR Polákům a monstrózní ukázku stalinské imperiální architektury 50. let. | foto: Profimedia.czProfimedia.cz

Varšava pro fajnšmekry

23. září 2017  17:20 Marcela Magdová
V posledních letech hovoří cestovatelé o polské metropoli v největších superlativech. Zvedla jsem telefon, zavolala kamarádovi Honzovi, kterého tohle město uhranulo už před sedmnácti lety a od té doby se tam vrací. Říkám mu: „Je čas, abys mi ji ukázal!“ A je to fakt: to město je pro fajnšmekry.

Varšava je mladá metropole, z té předválečné nezůstalo po rozsáhlém bombardování prakticky nic. U budov s barokní či klasicistní fasádou si můžete být jisti, že obdivujete práci nějakého dovedného zedníka, který je po roce 1945 s entuziasmem budoval. Varšavané si těsně po válce znovu postavili celé Staré Město (Stare Miasto, „Starówka“).



Což je samo o sobě hodné obdivu. Možná i proto byl komplex budov v 80. letech minulého století symbolicky zapsán na seznam UNESCO. Každý dům Starého Města je opatřen bizarní cedulkou upozorňující, že jde o památku chráněnou zákonem. A to i když víme, že je z 20. století a její konstrukci tvoří železo a beton. Obnovení historického jádra přitom bylo jen jednou z možností, jak naložit s ruinami, které zbyly z předválečné Varšavy. Uvažovalo se, že se trosky staveb zakonzervují a budou jakýmsi mementem pro další generace. K tomu naštěstí nedošlo, a tak dostala Varšava druhou šanci.

Obdivovaný trn v oku

Fotogalerie

Ať chcete prozkoumávat město z jakékoli světové strany, vždycky narazíte na pyšnou věž Paláce vědy a kultury (Pałac Kultury i Nauki), někdejší dar SSSR Polákům a monstrózní ukázku stalinské imperiální architektury 50. let. Palác stojí na dohled centrálního vlakového nádraží, takže pokud přijedete do Varšavy po železnici, bude tím prvním, co uvidíte. V paláci sídlí několik muzeí, divadel nebo třeba akademie věd. Můžete sem zajít i do plaveckého bazénu. Z 30. patra ve výšce 114 metrů, kam se dostanete výtahem, se vám naskytne nejkrásnější výhled na celé město. Můžete odsud pozorovat nepravidelnou uliční strukturu oblasti, kde bylo za války velké a malé židovské ghetto nebo dohlédnout za Vislu na čtvrť Praga, která přežila německé bombardování téměř bez újmy. Dneska je to spíš sociálně vyloučená lokalita, do některých ulic se bojí vstupovat i místní Varšaváci. Palác vědy a kultury byl dlouho trnem v oku domácích, aby ne, je taky nejvyšší budovou ve městě, proto se rozhodli, že jej obestaví mrakodrapy. Takzvaný projekt Varšavská koruna, několik výškových budov, které měly obemknout Palác a tak jej definitivně zastínit, sice přivedl do hlavního města architekty zvučných jmen, jejich realizace ale nakonec jen ještě víc zdůraznily stalinistický kolos. Ten zůstal (ne)chtěnou dominantou města, a tedy i turistickou základnou.

Na kafe zpátky do padesátek

Kdyby se vám z té výšky zamotala hlava, kávu nebo něco ostřejšího si rozhodně nedávejte v kavárničce na 30. podlaží, sjeďte dolů a tam v jednom z křídel paláce navštivte legendární Kulturní kavárnu (Cafe Kulturalna). Jde o podnik přiléhající k jednomu z divadel (Teatr Dramatyczny), nicméně nemusíte nejprve do hlediště, abyste si mohli vychutnat tenhle příjemný skok v čase. Zařízení kavárny je totiž z přelomu 50. a 60 let. Nabídka nápojů i jídel naopak odpovídá moderním gastronomickým standardům, prolíná se tu filozofie francouzského bistra a hipsterských raw podniků. V pohodě se najíte do 30 zlotých (185 Kč), za pivo dáte kolem osmi (50 Kč) a můžete se klidně rozsedět, kavárna se pyšní tím, že zavírá až s posledním hostem.

Největší střešní zahrada v Evropě

Varšava je fajn v létě, a to nejenom proto, že je dlouho vidět a teplota dosahuje příjemných pětadvaceti stupňů, jaro a podzim prý na zdejším reperotáru chybí, po posledních zářijových paprscích začne výrazně přituhovat. V letních měsících si ale ve Varšavě můžete především užít okouzlující střešní zahradu univerzitní knihovny (Biblioteka Uniwersytecka w Warszawie). Tahle postmoderní stavba z konce 90. let je vůbec důležitým zářezem pro všechny architektonické nadšence. Její fasáda je pokryta měděnými pláty se zelenou patinou, mezi nimiž jsou vysoká okna. Průčelí zdobí osm panelů, na nichž jsou poznámky v sanskrtu, hebrejštině, arabštině, řečtině, staré ruštině a samozřejmě historické polštině. Je to podivuhodná budova, svoji největší krásu ale skrývá na střeše, zahradu s ohromujícími výhledy. Zahrada je součástí přilehlé zelené plochy, kam ústí jednotlivé technické komponenty stavby jako odvětrávací zařízení nebo solární panely. Ty architektka dokonale včlenila do své koncepce, takže vypadají jako umělecké artefakty. Postupně stoupáte až na střechu, míjíte odvodňující systém trubek, který vypadá spíš jak zurčící fontána, a máte dojem, že jste na nějakém zvláštním zenovém místě. Visuté zahrady Semiramidiny, napadlo mě. A to na mě na vrcholku čekaly ještě dvě viniční podloubí nazvané Laura a Petrarca.

V kavárně nikdy sám

Nejen architekturou a přírodními krásami je člověk živ, vydala jsem se proto prozkoumat další varšavský legendární podnik, kavárnu Amatérská (Kawiarnia Amatorska). Existuje od poválečných let na jedné z hlavních tříd, Novém Světě (Nowy Świat 21). Což je taková varšavská Stodolní, ulice plná hospod, barů a různých naléváren, která se dokonce každý pátek a sobotu promění v pěší zónu, snad aby se předešlo případným střetům dopravních prostředků a společensky unavených návštěvníků. Dokonce i autobus městské hromadné dopravy, který tudy běžně jezdí, má o víkendu průjezd zakázán. Amatérská není vlastně klasická kavárna, ale spíš bar, což je v Polsku obvyklý typ podniku. Je vyhlášená svými sledi v oleji (śledź w oleju) za 12 zlotých a škvarky se sádlem (smalec i galaretka na zakąskę) za osm.

Avantgardní Berlín

A kam večer po tom celém dni objevování historie? Třeba do Pavilonů (Pawilony Nowy Świat). Vedle Nového Světa postavili v 50. letech souvislou řadu přízemních nouzových staveb, které pak dlouho sloužily jako provozovny různých řemeslníků. Kolem roku 2010 se začaly postupně přetvářet na osobité malé bary. Každý má svůj vlastní styl a image. Je docela obrodružné si je všechny projít, v každém se zastavit na jeden drink a pak jít zase doslova o dům dál. Na chvilku se tak ocitnete v avantgardním Berlíně, bárku s fialovou chlupatinou na stropě, pak zase posedíte v Tuzexu a budete vzpomínat na reálný socialismus nebo celí zoranžovíte ve světlech neonů bárku Oranž. Určitě se tu propijte až do legendárního svítání nad Vislou (nadwiślański świt), o kterém zpíval slavný polský písničkář Czesław Niemen ve svém Snu o Varšavě. A ten song vám vůbec doporučuju pustit si před cestou sem!



Komentáře

Hlavní zprávy

Jiří Drahoš: Taky umím vycenit zuby, nejsem nepopsaný list papíru

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.
vydáno 24. listopadu 2017  13:13

Bývalý šéf Akademie věd české republiky Jiří Drahoš patří k největším soupeřům současné hlavy státu. „Jsem poměrně odolný člověk. Věřím, že se se vším...  celý článek

Po vrahovi z Velké Británie pátrá i česká policie

(Ilustrační snímek)
vydáno 24. listopadu 2017  12:34

Policisté odboru pátrání Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky se podílejí na pátrání po mezinárodně hledaném...  celý článek

Během jednoho týdne bude v Brně k vidění 16 snímků

Můj život cuketky
vydáno 24. listopadu 2017  11:08

Gauguin, Rodin a Lumierové. Festival francouzských filmů začal včera.  celý článek

Zákazník není hloupý, zbytek ze skladu nekoupí

Tomáš Poucha
vydáno 24. listopadu 2017  9:38

„Trendy jsou nesmírně rychlé. Co dříve frčelo minimálně měsíce, to je dnes pryč v řádu týdnů,“ říká v rozhovoru pro deník Metro Tomáš Poucha, ředitel...  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám