metro.cz

Počasí v Praze

3 °C / 5 °C

Neděle, 19. listopadu 2017. Svátek má Alžběta.
Poslední dny druhé světové války svedou dohromady tři mladé kluky: sedláka...
Dalších 10 fotografií v galerii
Poslední dny druhé světové války svedou dohromady tři mladé kluky: sedláka Vojtu Jacoba Erftemeijera, jeho souseda Aloise Petra Buchty a vojenského zběha Franze Tomáše Červinka. | foto: Štěpán WaitMetro.cz

Ve Švanďáku rozlamují dobu totality i samotného dramatu

30. října 2017  13:44 Marcela Magdová
Původní česká divadelní hra zpracovává skutečné události ve vsi Skoronice na jižní Moravě.

Uměleckého šéfa a režiséra Švandova divadla Dodo Gombára dlouhodobě zajímá téma vyrovnávání se s minulostí, ať už v osobní či celospolečenské rovině. 



Fotogalerie

Snad proto si k inscenování vybral dramatický debut zlínského prozaika Josefa Holcmana Lámání chleba, v němž se autor vrací do období svého dětství a poválečných let na Slovácku. Poslední dny druhé světové války svedou dohromady tři mladé kluky: sedláka Vojtu Jacoba Erftemeijera, jeho souseda Aloise Petra Buchty a vojenského zběha Franze Tomáše Červinka. Každý z nich se upíná ke svobodné budoucnosti. I když žijí v rozdílných politických zřízeních, jejich povahy začne rozlamovat totalita.

Lámání chleba

Premiéra: 21. října ve Švandově divadle.

Reprízy: 4. a 27. listopadu, 4. a 16. prosince

Režie a ins. úprava: Dodo Gombár

Dramaturgie: Iva Mikulová

Scéna: Lucie Labajová

Kostýmy: Lenka Odvárková

Hudba: Jiří Hájek

Hrají: Jacob Erftemeijer, Miroslav Hruška, Martina Krátká, Petr Buchta, Tomáš Červinek, Andrea Buršová, Jan Řezníček, David Punčochář, Marek Pospíchal, Réka Derzsi, Luboš Veselý a Jiří Weiner

Inscenace stojí a padá s povážlivě nedramatickým textem, který si sice dělá nárok na velké vyprávění, nicméně silou zápletky na něho sotva stačí. Zde se prokazují limity prozaika. Autor ve hře totiž nic dalšího nerozvíjí kromě obecně známých faktů, jako je kolektivizace československého venkova, všudypřítomné fízlování a udavačství či potírání osobní svobody.

Postavy jen ledabyle načrtává, jejich chování motivuje dobovými okolnostmi, aniž by se snažil proniknout za tato schémata. Herci pak logicky nemají co hrát, i když se k jejich cti za své postavy vydatně perou.

Ničím novým nepřekvapuje ani režie Doda Gombára, která text otrocky převádí na jeviště, a to i když se tu a tam pokouší o metaforu. Bohužel to samé platí o výtvarné stránce, která také až na výjimky přísně dbá o jevištní realismus. Herci vnějškově stárnou spolu s postavami, vrství na sebe kostýmy a vlasy si zasypávají šedivým práškem.

Opravdu jsou tyto principy v současném divadle nutné? Samotné téma přece neurčuje dobovou divadelní konvenci.



Komentáře

Hlavní zprávy

2,5 milionu dní jsme proleželi za úrazy

Na jednašedesátiletého muže se v Hlučíně zřítila zeď vysoká dva metry a široká...
vydáno 18. listopadu 2017  15:21

Mnoho pracovních úrazů má stále stejnou příčinu.  celý článek

Nezajímají mě Nekonečné intelektuální kydy, říká scénárista Petr Kolečko

Petr Kolečko
vydáno 18. listopadu 2017  11:15

Těsně za sebou měl premiéru své nové divadelní hry dvě noci na Karlštejně a filmu Bajkeři. Na oba počiny je hodně vidět, neboť jméno scenáristy Petra...  celý článek

Zamiřte na výlet do Afriky s Hanzelkou a Zikmundem

Dvojice projela celou Afriku.
vydáno 18. listopadu 2017  8:13

Zoo Dvůr Králové zve návštěvníky na výstavu H + Z v Africe. Prostřednictvím dvou desítek fotografií a předmětů, které zapůjčilo Muzeum jihovýchodní Moravy...  celý článek

Výživu mají řešit i ti starší lidé

(ilustrační foto)
vydáno 18. listopadu 2017  6:06

Až 50 procent seniorů trpí podvýživou, aniž by si toho byli vědomi, odhadují odborníci.  celý článek



Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám