Věž na Malostranském náměstí je podle historika mylně spojována s kostelem svatého Mikuláše. „Zvonice sice k církevní stavbě stavebně náleží, historicky jde ale o obecní stavbu,“ vysvětlil Kučera. Do poloviny 19. století měla věž a věžník nezastupitelnou roli v ochraně města proti požárům. Strážce věže, který v pozorovatelně žil, v pravidelných intervalech sledoval dění na Malé Straně a v případě požáru, které byly kvůli černým kuchyním časté, dal znamení hasičům.
„Věžník vycházel na ochoz každých patnáct minut, pokud zahlédl kouř nebo plameny, vyvěsil z věže prapor, v noci pak lucernu, a zazvonil na zvon,“ řekl odborník. Podle směru, ve kterém vlál prapor nebo svítila lucerna, pak hasiči vyrazili. Byt věžníka reflektuje způsob života z přelomu 18. a 19. století. „Návštěvníci si budou moci prohlédnout autentickou černou kuchyni, kterých v městském prostředí zbylo jen velmi málo,“ uvedl historik.
V červnu příštího roku se lidem otevřou i další výše umístěné části věže. Uvidí byt, v němž věžníkova a později hodinářova rodina žila ještě v 50. letech minulého století. „Směrem vzhůru se budeme více blížit současnosti. Zcela nahoře bude expozice, která připomene zneužití věže totalitní mocí,“ vysvětlil Kučera.
