Ve Vídni plavou zahrady, v Praze spíše olej

Tepelné ostrovy, podobně jako třeba koronavirus, znesnadňují život především starším a slabším obyvatelům. S tímhle argumentem přispěchalo vedení Vídně, které aktivně bojuje proti změnám klimatu i během podzimu. U Dunajského kanálu v širším centru rakouské metropole, kde místní prostředí nápadně připomíná okolí pražských náplavek, zde proto nově vybudovali takzvané plovoucí zahrady. „Místo nepřístupné betonové plochy na břehu kanálu vyrostla ozeleněná odpočinková zóna o velikosti patnáct set metrů čtverečních. Její součástí jsou i plovoucí zahrady, jaké jsou k vidění v Paříži. Změna oživí oblast a přináší více zeleně i ochlazení. Cíleně vytváříme další volné plochy přímo u vody, kde nemusí nikdo nic konzumovat, a naopak může relaxovat,“ říká městská radní pro životní prostředí Ulli Sima.

Stavební práce trvaly tři měsíce. Jak dokládá Martin Jank, zodpovědný za přípravu projektu, akce byla výzvou po technické i prostorové stránce. „Základy pro přemostění musely být navrtány do hloubky třiceti metrů, aby byly nezávislé na starších stavbách. Místem navíc prochází frekventovaná cyklostezka a transport dílů i práce tak probíhaly na vodě. Návrh vznikl v souladu s památkáři a zachovává unikátní prvky původní plavební komory. Ta měla být součástí nezamrzajícího vnitroměstského přístavu, plány z přelomu 19. a20. století ale nikdy nedošly naplnění,“ uvádějí zástupci firmy.

Kam jdou finance? 8 milionů eur míří ve Vídni do výsadby stromů.  4,6 milionu eur získávají městské části. Těm magistrát spolufinancuje projekty zaměřené například na rozbití velkých asfaltových ploch zelení, zastínění nebo zelené fasády.

O necelé tři kilometry jižněji na Vídeňany čeká nový ochlazovací park s mlhovišti. Ten už je pražským projektům podstatně podobnější. Kromě toho, že v české metropoli funguje více než padesát pítek, tu také v mnoha parcích vznikají další vodní prvky. Ten nejnovější je od července v parku Folimanka.

Co se ale týká množství finančních prostředků na boj proti změně klimatu, nemůže Praha s Vídní soupeřit. Jak před časem potvrdil i radní pro životní prostřední Petr Hlubuček, magistrát dal loni do opatření navázaných na změny klimatu Prahy přes 60 milionů korun. Vídeňský oproti tomu na boj se změnou klimatu aktuálně vyčlenil přes 12,5 milionu eur (zhruba 338 milionů korun).

Praha nesnese srovnání s Vídní ani v čistotě vody. Kromě toho, že se zde nachází velké množství mikroplastů, tu také pravidelně dochází k únikům oleje a benzinu přímo do řeky. Naposled se tak podle zjištění deníku Metro stalo v polovině záři u Rašínova nábřeží.