Velké obchody jsou bezpečné. Češi přestali s nákupy bláznit

Vzpomínáte na nákupní mánie ve dnech, kdy se Česko připravovalo na tvrdé uzavření ekonomiky? Na jaře měli Češi nákupní vozíky plné těstovin, mouky, cukru a dalších trvanlivých potravin. Regály byly vymetené a personál samoobsluh je jen stěží stačil doplňovat.

Obchody versus školy Počet učitelů a počet prodavačů je v Česku přibližně stejný. Je jich asi 160 tisíc v každé skupině.  Počet nakažených pedagogů (kolem 5000) je více než pětiapůlnásobně vyšší než počty nakažených pracovníků obchodu (asi 900). Obchodní branže je tak výrazně menším zdrojem nákazy.  Většina prodavačů se navíc nakazila jinde než v práci.

„To se teď na podzim zcela změnilo,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Lidé zjistili, že na jaře k žádnému nedostatku potravin v obchodech nedošlo, díky tomu se už nyní na obchody nevrhají jako smyslů zbavení. „Nakupují s rozmyslem, chodí do obchodů se seznamem věcí, které opravdu potřebují,“ konstatuje Prouza. Panické nakupování je podle jeho mínění minulostí.

K takovému stavu přispěla i přísná opatření, která obchody a třeba také velké distributorské sklady přijaly už v březnu a dubnu. Řidiči kamionů přivážející zboží nesměli dovnitř bez roušek, příchozím se měřila teplota. Provozovatelé si uvědomovali, že výpadek většího množství zaměstnanců těchto center by podstatně omezil zásobování ve velkých i malých obchodech. „Když porovnáte nakažené učitele a zaměstnance v obchodech, obchodní sféra jasně dominuje, co se nízkého počtu zasažených týče,“ argumentuje Prouza. Na jaře, ale i v současnosti se totiž ani neprokázalo, že by ve velkých, ale i menších prodejnách bylo někde centrum nákazy novým koronavirem. Na rozdíl od barů, nočních klubů nebo u lidí na rekreacích během letní zahraniční dovolené.

České obchody však za tento stav platí vyššími náklady, které se promítly do pětimiliardové částky vynaložené například na zakoupení dezinfekce (více než 290 tisíc litrů) nebo milionů rozdaných ochranných rukavic (okolo 12 a půl milionů kusů).

Roušky kráse nesvědčí Více potravin, mýdel a dezinfekce. To jsou nákupní trendy roku 2020. Vedle restaurací či kultury bohužel stále trpí „průmysl krásy“. Kosmetika všeho druhu, i kvůli nošení roušek, nedohonila ztráty ani během letního rozvolnění. Svaz průmyslu a obchodu není spokojený se zákazem prodeje v neděli a zkrácením otevírací doby do 20 hodin. V sobotu teď bývá ve velkoprodejnách až o 40 procent zákazníků více než ve všední dny, v pondělí téměř o pětinu více.

Změny v chování spotřebitelů, ale také obchodníků se projevily i ve výsledcích výzkumu společnosti Nielsen, která se pravidelně věnuje situaci v obchodech. „Lidé toho mají v nákupním košíku nyní víc, ale chodí, na rozdíl od jara, nakupovat méně často,“ konstatuje Karel Týra, ředitel české pobočky Nielsenu. Podle něj se určitě snížilo množství nákupů trvanlivých potravin, domácnosti se už nezásobují na dlouhou dobu dopředu. „Je ale znatelné, že i nakupující, které nepoznamenal pokles příjmů, více přemýšlejí, kolik a za co utratí, mnohem víc rozhoduje poměr ceny a kvality,“ říká Týra. Dá se ale konstatovat, že pokud lidé mohou utrácet, částečně si vyššími útratami a nákupem luxusnějšího zboží (ale i kvalitnějších potravin) kompenzují například to, že není možné moc cestovat do zahraničí.

Pandemie také přeje velkoprodejnám potravin, kde od sebe mohou zákazníci udržovat větší odstup než v malých obchodech. A změna nastala i v sortimentu super a hypermarketů. „Jak se přesunulo stravování do domácností, přibyly v obchodech regály s vybavením do kuchyní, najdete tam například víc druhů kuchyňského nádobí,“ říká Týra.