Když jsme spolu komunikovali naposledy, u příležitosti uplynutí 30 let od startu ekonomické transformace v České republice, měli jsme za sebou více než půlrok v časech pandemie. Tehdy jste ukončila svůj text slovy, že „Evropa, v reakci na tuto bezprecedentní situaci, potvrdila svou roli jakožto prostor dialogu, kompromisu, sdílení prostředků a rizik”. Platí toto hodnocení i po roce?
Někdy trnu, když jsem konfrontována se svými dřívějšími prohlášeními, ale u tohoto musím říci, že platí více než před rokem. Protože covid-19 je něco tak neuvěřitelného, tak silného, že to zasahuje skutečně všechny. Pokud spojíme síly a čelíme tomu jako větší celek, může to přinést ovoce. Myslím, že platí rčení, že v nouzi poznáš přítele. Viděli jsme v Evropě hodně příkladů solidarity, některé dodávky vakcín šly do Česka i do konkrétních států, které se podělily. Zafungoval i zdravý rozum a pud sebezáchovy, když se státy dohodly, že sestaví velký finanční balík, který by nás měl co nejrychleji z tohoto maléru dostat. Udělaly to velkoryse USA, musela to udělat i Evropa. Když si představím, že by se měly jednotlivé členské státy vypořádat s ekonomickými dopady této krize také finančně, tak bychom na tom byli všichni hůře.
Evropská komise se ujala řady technických úkolů spojených s bojem proti pandemii. Nepodtrhávají její autoritu bilaterálního vyjednávání Maďarska s Ruskem či Rakouska a jeho spojenců s Izraelem?
Dohodli jsme se pořizovat některé věci společně, byla v tom i racionální úvaha, abychom tlačili na cenu, abychom byli silnější klient v byznysu velké farmacie. Když jsme loni v létě viděli odhodlání čtyř velkých zemí nakupovat vakcíny, rozhodli jsme se, že to uděláme pro všechny, protože ta fronta, která by vznikla, by měla potenciál Evropu rozklížit. To ale neznamená, že státy nemohou dělat řadu věcí samy za sebe. Například u vakcín, které neprošly povolením ke společnému nákupu. Nemyslím si, že by toto počínání EU rozkládalo. To, co to dělá, je neuvěřitelná vlna propagandy, která přichází z východu, z Ruska nebo Číny. Jsme zavaleni různými přesvědčivými zprávami, jak to Evropa nezvládá, jak jsou západní vakcíny neúčinné. Tyto toxické zprávy se mi nelíbí, tato očkovací propaganda nám velmi škodí. Musíme proti tomu něco dělat. Takže vakcíny z východu, proč ne? Jestliže si to státy vezmou na zodpovědnost. Nelíbí se mi být v klubu, kde chodí pomoc ze západu, a zároveň se klaníme východu. To mi vadí.
Vaše portfolio zahrnuje místopředsednictví, hodnoty a transparentnost. Nakolik se koronavirová krize do této agendy promítla?
Není to tak, že bych něco nechala ladem, práce pokračuje podle plánu. Přišly však nové úkoly. Nejviditelnější příklad toho, co musím dělat navíc, je covidový pas. Jsem zodpovědná za volný pohyb, chceme zprůchodnit cestování a přejeme si, aby to bylo bezpečné. Jsem zodpovědná za rovnost před zákonem, za rovné příležitosti, a právě covid je velmi brutální rozdělovatel společnosti z pohledu toho, na koho dopadá. Moje snaha je, aby peníze, na kterých jsme se dohodli, že půjdou na zacelení covidových šrámů, pokryly spravedlivé potřeby. Aby se nezapomnělo na lidi, kteří jsou v extrémní nouzi. Na děti, které mají problémy s digitální výukou, abychom nenechali covid ještě rozšířit schodky ve společnosti, které jsme měli před ním. Musím dohlížet na to, abychom mysleli na všechny. Aby nikdo nezůstal pozadu.
U digitálu jsme viděli už před covidem, že jistá část společnosti pokulhávala. Nyní digitalizujeme o hodně více, ale část zůstává pozadu. Pokud by kvůli tomu měli být lidé zbaveni přístupu k základním službám jako třeba ke zdravotní pomoci, tak to by byl velký průšvih. Na tom pracuji. Jinak se samozřejmě zabývám situací médií, která jsou pod velkým tlakem.
O co konkrétně jde, v případě médií?
Uvolnili jsme velké peníze, abychom jim pomohli. Jsou tam dotace, půjčky, budeme se snažit podat pomocnou ruku mediálnímu sektoru, protože se musí digitalizovat. Velmi tlačím na velké technologické firmy, jako je Google, aby platily médiím za jejich práci. Spousta práce novinářů se objevuje na sítích, aniž by byla zaplacena. Platí to pro ověřování faktů, pro přinášení objektivních informací. Chceme, aby velké technologické firmy vzaly na vědomí, že se nesmí stát pomyslnou dálnicí nenávisti a lží a že by jim proti tomu mohla pomoci nezávislá, objektivní média. A být za to ještě zaplacená… Jde o celý seznam věcí, budu dávat doporučení státům, co dělat v situaci, že je novinářům vyhrožováno. Jánu Kuciakovi se to dělo, policie nekonala, a skončilo to násilnou smrtí.
Na sítích se hromadí manipulativní příspěvky, zlehčující napadení virem a podobně. Nemůže to ohrozit úspěch společného boje s pandemií?
Může a zároveň nesmí. Známé rčení říká, že svět chce být klamán, jenže jsme v době, kdy nesmí být klamán, aby se uzdravil. Pravda léčí. Žijeme v době, kdy každý prostor, který přináší zprávy a informace, čelí hrozbě, že nebude zaplněn důvěryhodnými informacemi ze spolehlivých zdrojů, zejména od zdravotnických autorit. A když ne, bude vyplněn vším tím balastem, který je nebezpečný – konspirační teorie, údajné recepty, jak se vypořádat s covidem, nebo jeho zlehčováním. Toto je obrovská výzva pro všechny, kdo mají důvěryhodné informace, aby se o ně podělili s veřejností. Proto jsem dohodla s největšími platformami počínaje Facebookem přes TikTok po Google, aby nabídly ve všech členských státech včetně Česka velmi prominentní prostor pro ověřené a důvěryhodné informace. Aby je lidé viděli.
Platformy také omezují nebo odstraňují obsah, který může přímo ohrozit životy, a konspirace, které vedou k násilí a nepokojům. Nějak to funguje, 10 tisíc, možná stovky tisíc takových věcí bylo staženo z oběhu. Vím, není to normální režim, nechci, aby se takto postupovalo normálně, protože by to mohlo skončit cenzurou, nicméně ohrožení lidského zdraví si žádá mimořádná a transparentní opatření.
Věříte, že Evropa může vyjít ze současné mizérie posílená, byť za cenu určitých ztrát?
Nic jiného nám nezbývá. Jsme v situaci, kdy, jak říkal svého času Winston Churchill, nikdy nezáviselo tolik životů na tak málo lidech. Těm všem patří můj dík. Recepty na ekonomickou krizi, kterou chceme řešit modernizací hospodářství, digitalizací a investicemi do správných věcí, mohou posunout Evropu hodně dopředu. V digitalizaci zaostáváme za Amerikou a Čínou, je to něco, co bychom museli řešit stejně. Nyní máme příležitost postupovat daleko razantněji. Můžeme použít nasmlouvané peníze na zásadní projekty. Ale ať nejsem až tak pragmatická… Platí, že v krizi se odhalují charaktery, a my z ní vyjdeme posíleni i o novou znalost, o pochopení toho, jak jsme se zachovali. Mám zatím pocit, že Evropa představuje uskupení států, které funguje na principu solidarity, vzájemné pomoci a výhodnosti. Budeme mít nové povědomí o nás samých. I to nás může posílit, abychom si do budoucna dávali na některé věci větší pozor. Abychom dělali politiky, které nás mohou sbližovat, ne rozdělovat.
Podcast: https://open.spotify.com/embed-podcast/episode/5wuOUTpPumwGdwbbnNB9xz
Věra Jourová
Česká politička, podnikatelka a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Evropské komisi pod vedením Jean-Claude Junckera. Od prosince 2019 je místopředsedkyně komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost v týmu Ursuly von der Leyenové.
Kontakt:
