Děj vypráví osud prvního prokletého básníka Francoise Villona. Zhudebněné texty jsou inspirovány skutečnými Villonovými básněmi. Hra není zaměřena tolik na Villonovu tvorbu, jako spíše na jeho milostný život. Ten je svázán se dvěma ženami, temperamentní Kateřinou, která je Villonovou životní láskou, a nešťastnou Ambrou, která zase zoufale miluje jeho.
Zvláštností je malé jeviště, na které je inscenace posazena, u českých muzikálů jsme zvyklí na rozsáhlejší prostor, vhodný ke skupinovému tanci účinkujících a řadě efektů, kterými jsou muzikály doprovázeny. Černočerná scéna spolu s malým prostorem přidává na dojmu temna a atmosféře pařížského podsvětí. Scéna je využita maximálně, po stěnách jeviště herci píší a lepí pokreslené papíry. Listy papíru s podpisem Villona jsou výrazným prvkem po celou dobu hry, jsou rozházeny po celém prostoru jeviště.
Muzikál se tváří vážně i přes striptýz ve žlutých spoďárech
Celá inscenace je nesena ve vážném duchu. Jediným, kdo hutnou a dramatickou atmosféru rozbourává, je proměnlivá komická postava Petra Vacka, který zde předvede několik tanců, jejichž vrcholem je striptýzový tanec v kanárkově žlutém spodním prádle.
Tvůrcům se podařilo propojit francouzskou atmosféru s moderním divadlem. Kostýmy jsou místy historické, jindy ale moderní, například Francoisovi kumpáni budí dojem, jako by si odskočili ze sjezdu motorkářů.