Na letošní svátek svatého Václava nebude pan Linh z Humpolce vzpomínat rád. Přespal v hlavním městě a parkoval nedaleko podolského plavečáku. Ráno přišel ke svému vozu a měl zcela zdemolovanou levou část předního nárazníku. „V minulosti jsem už měl na voze pár škrábanců, ale byly to drobnosti,“ řekl deníku Metro vietnamský podnikatel.
„Tentokrát je minimální odhad šedesát tisíc korun,“ přiznává s tím, že si velké naděje na odhalení pachatele nedělá. I když zanechal za předním sklem výzvu pro případné svědky, nikdo se mu neozval. Podobně dopadl ve stejné ulici i fotograf Vojtěch Resler. „Před měsícem mi někdo nacouval do boku. Nepřiznal se,“ říká smutně fotograf.
Kde není svědek, není ani žalobce. Strach o bonus u povinného ručení vede k tomu, že se pachatelé i těch nejdrobnějších škrábanců ztrácejí jako pára nad hrncem.
„Momenty, kdy viník na sebe nechá kontakt, bývají spíše ojedinělé,“ odpověděl na dotaz Metra Honza Marek, mluvčí Generali pojišťovny, jak často se likvidátoři škod s takovými případy setkávají.
„Škoda se hradí samozřejmě z jeho povinného ručení. Tady bych jen připomněl, že škodu musí nahlásit pojišťovně viníka oba, tedy nejen viník, ale i poškozený,“ říká Marek. Pokud není zjištěný viník ťukance, u starších aut, které si lidé často už nepojišťují, platí pak opravu kompletně ze svého.
Radost ale nemají ani ti, kteří jsou pro takové případy pojištění. „Mně se to stalo asi před rokem. Škoda za čtyřicet tisíc,“ prozradil Metru bývalý prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Za spoluúčast vytáhl ze své peněženky pět tisíc korun. Naopak jsou stovky případů, kdy likvidátoři zaznamenávají škody bez určení viníka. Nejčastěji na parkovištích velkých nákupních center, ale i různá poškození aut v ulicích.
Důvod ujíždění i od větších ťukanců bez nehod je nabíledni. Často bývá pachatel pod vlivem alkoholu a hrozba, že by přišel o řidičák, je příliš veliká. Hlavní příčinou je ale strach o bonus z povinného ručení. Ten může dosáhnout až šedesáti procent základní sazby.
Například u auta s objemem motoru nad dva a půl litru může ztracený bonus představovat až deset tisíc korun. K němu se ale slušný řidič jezdící bez zavinění nehody dopracovává třeba patnáct let. Přijít o takovou výhodu kvůli drobnému ťuknutí za pár vteřin strachu stojí. Navíc tomu, kdo bourá častěji, počítají pojišťovny základní sazbu vyšší, než vzorným šoférům.
