metro.cz

Počasí v Praze

14 °C / 31 °C

Pondělí, 29. května 2017. Svátek má Maxmilián, Maxim.
Hrál jsem na všechna piana, která jsou rozestavěna po různých místech Prahy,...
Dalších 13 fotografií v galerii
Hrál jsem na všechna piana, která jsou rozestavěna po různých místech Prahy, ale na Masarykově nádraží je jedno z nejlepších. | foto: Kateřina SmidMetro.cz

Jednou bych chtěl doprovázet Lucii Bílou, říká virtuos z Masaryčky

22. října 2016  16:45 Filip Jaroševský Metro.cz
Masarykovo nádraží se každé odpoledne proměňuje v koncertní sál. Chodí sem totiž hrát na piano třiadvacetiletý romský mladík Robert Ferenc.

U hudebního nástroje, který byl do vestibulu umístěn v rámci projektu Piana na ulici, se tak pravidelně scházejí zástupy posluchačů. Ať už jde o starší dámy s taškami s nákupem v rukou, či mladé páry vyrážející do města.



Fotogalerie

Proč jste se pustil do hraní právě na Masaryčce?
Hrál jsem na všechna piana, která jsou rozestavěna po různých místech Prahy, ale na Masarykově nádraží je jedno z nejlepších. Proto se tam nejraději vracím. Baví mě a jsem rád, když se lidé zastaví a poslouchají. Okouzlila mě také zdejší atmosféra. Lidé spěchající z práce, do práce, sem a tam se zastavují a poslouchají a najednou je po spěchu, oni stojí nebo si sednou a jsou na pár chvil jen sami se sebou.

Hrajete jen pro uznání, či také pro nějakou korunu?
Hraji, protože mě to baví, protože se chci zdokonalovat a cvičit, a pokud mi někdo něčím přispěje, tak si toho vážím, protože vím, že lidi moje hraní zaujalo a líbí se.

Kde jste se naučil tak hrát?
Od tří do osmnácti let jsem vyrůstal v dětském domově. Už tam poznali, jaký mám k hudbě vztah, a podporovali mě. Od té doby hraji a učím se sám, třeba pomocí poslechu MP3. Mám to tak rád, ale také vím, že bych potřeboval nějakého dobrého učitele, který by mě někam posunul, a já se mohl dále zlepšovat.

Kam vedla vaše cesta, když jste opustil dětský domov?
Studoval jsem na pražské konzervatoři obor „ladění klavírů“. Bydlel jsem na internátu. Pak ale přišly určité osobní problémy, školu jsem i přes dobré studijní výsledky nedostudoval a dva roky jsem žil na ulici. Teď tady hraji také proto, aby si mě někdo všiml a pomohl mi prosadit se a uplatnit můj talent.

Setkal jste se při hraní na ulici i s negativní reakcí?
Zatím ne. Lidé buď jen projdou, nebo se zastaví, a někteří poslouchají dlouho.

Kde byste si nejraději zahrál v budoucnu?
Mým největším snem je doprovodit na klavír Lucii Bílou, také bych si rád zahrál na zaoceánské lodi. Momentálně ale hledám jakoukoliv příležitost pravidelného hraní. V kavárně, vinárně, hotelu. Také by mě lákalo zúčastnit se soutěže Československo má talent a pokusit se prosadit. Nedávno mi přátelé natočili materiál na hudební CD. Mám také nové webové stránky.

Komentáře

Hlavní zprávy

Odměna přeběhlici

Zastupitelka Monika Hášová
vydáno 28. května 2017  14:20

Primátorka má podepsat nové jmenování zastupitelky Moniky Hášové do dozorčí rady Pražské energetiky. Vyplývá to z usnesení, které schválili pražští radní.  celý článek

Bolek Polívka pod širým nebem nabídne to nejlepší

Vladimír a Bolek Polívkovi ve hře Šašek a syn
vydáno 28. května 2017  12:30

Během léta budou k vidění Šašek a­ syn i cirkusoví akrobaté.  celý článek

Gentlemani jedou tisíce kilometrů v „nákupní tašce“

Část partičky Piknikův klub se svými vozy. S nimi pojedou z Británie do...
vydáno 28. května 2017  11:12

Piknikův klub. Projekt devíti mladíků, kteří dělají nejrůznější akce, se chystá do Mongolska.  celý článek

V Polsku otevírá žižkovské konzuláty. Teď chystá muzeum

Hudební manažer a kavárník Pavel Trojan
vydáno 28. května 2017  9:13

Nejstarší vydání Švejka nebo patrony z žižkovské kapslovny. V září se v Koněvově ulici otevře První žižkovské museum. Hudební manažer a kavárník Pavel...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám