Návykové látky, nebo léčba budoucnosti? Pomalu, ale jistě se mění pohled na psychedelika, což dokazuje i akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025, který vláda schválila na začátku dubna. Do výzkumu některých halucinogenních látek při léčbě závislostí plánuje vláda investovat 40 milionů korun, především pak do výzkumu farmakologické substituční léčby závislosti na stimulantech a výzkumu psychedeliky asistované psychoterapie. Některá z forem závislostí se totiž týká až dvou milionů obyvatel Česka.
Studie už běží
Podle odborníků je jen otázkou času, kdy budou psychoaktivní látky běžnou součástí terapeutické léčby. „Dosavadní výzkumy ukazují na široké spektrum psychiatrických diagnóz, které by psychedeliky asistovaná psychoterapie (PAP) mohla léčit,“ uvádí Vladěna Sobasová, adiktoložka a poradkyně v oblasti legislativy Nadačního fondu pro výzkum psychedelik. „Velmi nadějné je využití PAP u pacientů, kteří trpí depresí rezistentní vůči klasickým léčebným metodám, úzkostnými poruchami, hlubokými traumaty nebo některou z forem závislostí,“ vysvětluje Sobasová.
V současnosti v Česku několik výzkumů léčebného potenciálu psychedelických látek probíhá, například klinická studie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ), která hodnotí účinek těchto látek u lidí s depresí. Další studie se zabývá efektem PAP u onkologických pacientů trpících existenciální tísní.
„PAP vnímáme jako velmi účinnou alternativu u pacientů, kde klasická konvenční terapie selhává. První závěry studií nám dávají naději, že by PAP mohla zcela nahradit dlouhodobé užívání antidepresiv, protože dokáže pomoci se lidem dostat ke kořenům jejich potíží, které depresivní stavy způsobují,“ komentuje Sobasová.
V Česku se podle adiktoložky pro léčbu depresí už využívá například ketamin, který sice není typické psychedelikum, ale v určitém množství funguje podobně. „Ketaminem asistovanou psychoterapii nabízí od roku 2019 klinika Psyon a léčba může být částečně hrazená ze zdravotního pojištění u některých pojištěnců. V současnosti je zkoumán rozdíl v efektu psilocybinu a ketaminu v rámci dvou klinických studií,“ uvádí Sobasová.
Smysluplné využití
Přestože jsou v mezinárodní i české legislativě psychedelika zakotvená jako návykové látky bez léčebného účinku, podle Sobasové studie potvrzují, že nejsou návyková a mají potenciál léčit široké spektrum psychiatrických onemocnění.
S tím souhlasí i Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. „Prohibice psychedelik přísně prosazovaná nástroji trestního práva, tak jak je nastavená v současnosti, je přehnaná a neúčelná,“ říká Mravčík. „Přísně trestá nakládání s psychedeliky a brání jejich smysluplnému využití. Měla by být nastavena přísná regulace, která umožní snížit rizika spojená s jejich neformálním užitím lidmi, kteří je užívají z důvodu seberozvoje a sebepoznání, a také by měla být nastavena pravidla a podmínky pro jejich použití v léčebném zdravotnickém kontextu. Tato pravidla by však neměla bránit jejich použití nebo službám určeným jejich uživatelům tam, kde to znamená snížení rizik a využití jejich léčebného potenciálu,“ myslí si Mravčík.
K urychlení výzkumu, změny legislativy i celkového přístupu k psychedelikům možná přispěl o dlouhodobě zhoršující se duševní zdraví jak u nás, tak ve světě. Výzkum psychedelik proto představuje určitou naději pro efektivní metodu léčby psychických obtíží.
