Už dlouho předtím totiž bylo jasné, že dosavadní stav, kdy Pražané brali vodu ze stovek studní často pochybné kvality nebo používali vltavskou užitkovou, rostoucímu městu nestačil. Odpadní vody sice od 20. let 19. století odváděly stoky, ovšem ještě dlouho splašky nakonec vytékaly do Vltavy. V roce 1906 se ale otevřela čistička odpadních vod, a tak se už čekalo jen na zdravotně nezávadný zdroj pitné vody. Po dohodě Prahy s okolními obcemi se začal budovat teprve na sklonku roku 1906.
Stavba, již projektoval lipský inženýr Adolf Thiem, vyrostla na pravém břehu Labe a vodu zkušebně dodávala od podzimu 1913. Dodnes k tomu využívá přirozeného filtru, kdy se voda samovolně čistí díky okolním štěrkopískům. Od roku 1968 se navíc voda z Jizery čistí uměle v úpravně a třetím způsobem, využívaným v Káraném, jsou artézské studny. Káranská vodárna dnes dodává Praze čtvrtinu vody, zbytek připadá na Želivku, otevřenou roku 1972. Podolská vodárna z 20. let už slouží jen jako záloha.
Strážce streamu
