„Nejčastější příčinou byla koroze materiálu a pohyb půdy. Tyto dva důvody zavinily 94 procent všech havárií,“ vysvětluje Mrázek.
V porovnání s dobou před dvaceti lety je na tom Praha ještě dobře. V roce 2000 ztráty v metropoli přesáhly jednu třetinu a v roce 1996 dokonce více než 43 procent. Loni také o padesát minut poklesla průměrná doba přerušení dodávky pitné vody při havárii, a to na 9 hodin a 32 minut. „Tím byl minimalizován přímý dopad havárií na odběratele,“ dodává Mrázek.
Úniky vody z trubek pod Prahou není vždy snadné najít. PVK proto provádí pravidelné měření na vodovodní síti, aby je s pomocí monitorování tlaků a šumů na síti lokalizovala. Díky tomu tak na stokové síti v uplynulém roce PVK zaznamenalo meziroční pokles o 270 událostí. Zde došlo jen zhruba ke třem a půl tisícům havárií.
Průměrnou roční spotřebu pitné vody na obyvatele Prahy PVK zveřejnilo naposled v roce 2016. Tehdy ji vyčíslilo na 39,5 metru krychlových, tedy 108 litrů. V porovnání s ostatními regiony jde o nejvyšší spotřebu v Česku.
PVK letos zaplatí městu také značné nájemné. Půjde o zhruba 2,4 miliardy korun. Tyto finanční prostředky budou směřovány do investic do vodohospodářského majetku. Více než miliardu korun PVK vynaloží na opravy sítí a dalších zařízení a do údržby infrastruktury. Do té vodohospodářské tak letos půjde více než 3,4 miliardy korun.
„Od roku 2002, kdy společnost Veolia vstoupila do PVK, jsme na nájemném zaplatili třicet miliard korun. Veolia zaplatila za stoprocentní podíl v PVK zhruba sedm miliard. Téměř 6,1 miliardy korun směřovalo do státního rozpočtu, přes 800 milionů pak do rozpočtu Prahy,“ doplňuje Mrázek.
Strážce streamu
