Východ z kolektoru nahradili v Modřanech záhonkem

Jak naučit zahradu či louku lépe zadržovat vodu? Čeští zahrádkáři i majitelé luk dobře vědí, že k zachytávání dešťovky jsou vhodné takzvané svejly. Ve městech však tyto zasakovací průlehy naplněné kamením moc k vidění nejsou. Příslovečným průkopníkem je v tomto směru radnice dvanácté městské části v Praze.

„Začali jsme s tím po zkušenostech z minulých let, kdy se období sucha střídala s přívalovými dešti. Přívalová voda, která teče po suchém ztvrdlém povrchu velice rychle a vůbec se nevsakuje, vytváří erozní rýhy, strhává půdu a kameny, které se pak hromadí na chodníku nebo odtékají do kanálu. Jak vodu zachytit? Jednoduše do svejlu. V tomto příkopě naplněném kamenivem se zadrží a vsákne,“ vysvětluje místostarostka Prahy 12 Eva Tylová.

Levná rýha v zemi Svejly se zatím v metropoli příliš nerozšířily. Lidé je mají většinou jen na soukromých zahrádkách. Výhodou jejich budování je, že nepotřebují stavební povolení.  Také cena je nízká. Dle kvality terénu a dalších podmínek lze rýhu s pomocí bagru vybudovat od dvou do čtyř tisíc korun za metr.

První svejly loni dali vybudovat ve volnočasovém areálu VOSA v Modřanech. V místě je svažitý ztvrdlý terén, po kterém za přívalových dešťů tečou potoky vody, jež z areálu rychle uniká. Systém svejlů vznikl také na sídlišti Kamýk, které je vybudované na navážce. V létě je tam velké sucho a usychají stromy, keře i tráva. „Nově společnost Kolektory, a. s., vybudovala po dohodě s naší městskou částí svejly v místech, kde opravovala výstupy z kolektorů v okolí Angelovovy ulice. Minulý týden jsme tato místa spolu s bioložkou Helenou Mitwayelovou osely luční směsí ze semínek, která přinesli občané. Původně měly semínka sít děti z blízké základní školy, ale vzhledem k současné situaci jsme se chopily hrábí, plochu upravily a osely samy,“ dodává místostarostka, která své ekologické vášně v minulosti realizovala také rozmisťováním nádrží na dešťovku, sázením dřevin či omezením sečení trávy.

Když pražští magistrátní úředníci slavnostně křtí nějaký zajímavý ekologický projekt, jako nový rybník či výsadbu většího množství stromů, obvykle je to na okraji metropole. Ne nadarmo jsou proto okrajové městské části zběhlé v ekologii natolik, že se ty největší experimenty nebojí zkoušet právě tam.

Krátké svejly jsou někdy k vidění také u silnic napříč celou republikou. Jejich levnější varianta může být dokonce naplněna jen uschlou trávou.