Výdaje na zdravotní péči rostou. Platíme hlavně za léky

Lidé platí za své zdraví čím dál více. Zatímco v roce 2010 dal průměrný Čech za zdravotní péči ročně 4100 korun, v roce 2015 už to bylo o 200 korun více. Zjistil to Český statistický úřad, který včera vydal údaje o výdajích za léčbu za rok 2010–2015.

Nejvyšší část výdajů domácností za zdravotní péči tvoří léky. Každý Čech za ně průměrně utratí více než dva tisíce korun ročně. Z toho zhruba 900 korun jsou doplatky za přípravky na předpis a ­přes 1100 korun jde na volně prodejné léky.

Nejčastěji si lidé kupují léky na zvýšenou teplotu, bolest hlavy, kašel nebo ucpaný nos. Češi také hodně utrácí za antidepresiva a léky proti úzkosti. Mezi nejprodávanějšími figuruje také ten na nemoci srdce.

„Druhou nejvyšší položkou jsou platby za zubařské výkony,“ říká Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu. Proč se výdaje za stomatologickou péči zvyšují, statistici jednoznačně odpovědět neumí. „Může to být zdražením zákroků, které nehradí zdravotní pojišťovny, a možným zdražením materiálů,“ říká Kalnická.

Další důvod, proč musí lidé u zubaře sahat hlouběji do kapsy, je i ten, že pojišťovny nehradí některé moderní metody. „Například rekonstrukci zubů bílými adhezivními materiály, moderní ošetření kořenových kanálků, popřípadě implantáty,“ uvedl již dříve pro MF DNES zubní lékař Zdeněk Poledna.

Ještě daleko víc než domácnosti dají za zdravotní péči zdravotní pojišťovny. V roce 2015 zaplatily za zdraví Čechů 234,7 miliardy. Průměrné výdaje na jednoho klienta představovaly v případě mužů 21 677 korun a žen 23 326 korun.

Nejvyšší výdaje hlásí zdravotní pojišťovny za léčení nemocí srdce a cév, které jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Patří sem například infarkt či mrtvice. V roce 2015 vynaložily zdravotní pojišťovny za léčení těchto onemocnění 27,1 miliardy korun.

Statistici si také všimli, že v období 2010 až 2015 výrazně vzrostly výdaje za léčbu pohybového ústrojí. Nemoci svalové a kosterní soustavy jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.

Za uvedené období pro změnu klesly výdaje pojišťoven za těhotenství a porod. „Tuto skutečnost ovlivnil s největší pravděpodobností pokles počtu narozených dětí v tomto období, který se snížil ze 117 tisíc v roce 2010 na 111 tisíc v roce 2015,“ vysvětluje Kalnická.

Statistický úřad také porovnal data se zbytkem Evropy. Zjistilo se, že Česká republika dává na zdravotnictví méně, než je v Evropské unii průměr. V tomto ohledu vede Německo, Švédsko a Francie. Na chvostu tabulky je pak Estonsko, Lotyšsko a Rumunsko.