Před časem jste celkem radikálně změnil hudební styl a dal sbohem pro vás typickým kytarám? Co vás k tomu vedlo?
Snažím se při psaní řídit hlavně instinktem a jít vždy cestou, na které toho můžu co nejvíc objevit. Když jsem začal pracovat na desce Tunnel Vision, měl jsem prostě pocit, že abych si mohl kytaru ještě někdy opravdu užít, budu ji muset po těch dvaceti letech aspoň na chvíli odložit. O syntezátorech jsem nevěděl zhola nic, takže to trochu bylo, jako bych s hudbou začínal odznova, čirá radost.
Jak se cítíte v segmentu taneční hudby?
Já jsem písničkář. To je jediný segment, kterého se cítím aspoň trochu součástí. Je ale pravda, že nynější tanečnější forma Lazer Vikinga možná víc zpřístupnila svět mých písniček lidem, kteří by do něj jinak asi neměli šanci proniknout.
Za zmíněnou desku Tunnel Vision jste získal v dubnu prvenství za album roku v cenách Apollo, co to pro vás znamená?
Získat cenu kritiků Apollo je pro mě zásadní a šíleně si toho vážím. Hlavně proto, že si neskutečně vážím právě našich kritiků. Žijeme bohužel v době, kdy je kultura v médiích na konstantním ústupu, a hudební žurnalistika je tak vytlačována čím dál víc na pomyslný okraj útesu. Přitom bez ní byste o vaší nejoblíbenější kapele, zpěvákovi nebo zpěvačce dost pravděpodobně ani nevěděli. Natož pak o mně, že jo.
Vzápětí jste vyhrál Cenu Anděl v kategorii videoklip. Jak jste to vnímal?
Vyhrát cenu za videoklip je asi ta nejkrutější věc, která se muzikantovi může stát. Všechna sranda stranou. Fakt, že se napříč všemi kategoriemi Andělů začíná objevovat víc a víc současných umělců, kteří by ještě před pár lety tvrdě naráželi na skleněný strop starých pořádků hudební akademie, vnímám jako velmi pozitivní zprávu. Vidět svoje jméno v kategorii zpěvák roku, ač jen v přednominacích, bylo k neuvěření. Stejně jako jít na pódium po Zdeňku Svěrákovi, mluvit před prezidentem republiky a den poté o sobě číst v bulváru. Tak mě neštípejte, ať se neprobudím.
Četl jsem, že Andělem oceněný videoklip k singlu Yr Body je celkem rodinnou záležitostí. Můžete nám k tomu říct detaily?
Klip k písni Yr Body jsme točili společně s mou nejlepší kamarádkou a zároveň nejlepší režisérkou, kterou znám – Jay Walker. Hraje v něm kromě mě ještě moje matka a všechny obrazy i sochy, které v něm figurují, jsou dílem mého otce. Žádná z těchto informací nemění nic na tom, že pokud jste klip ještě neviděli, budu moc rád, když si na něj uděláte čas. Jo a zapněte si titulky.
V polovině května budete vystupovat v Praze na site specific festivalu #5PROSTOR. Kdy přesně vás tam fanoušci uvidí a mohou se těšit na něco speciálního?
Na festivalu v holešovické tržnici hraju v sobotu 20. května. Dost se na to těším, protože si tam budu moct střihnout daleko delší set než obvykle. Takže krom celé Tunnel Vision dojde i na úplně nové věci z připravované desky Building to Nothing. Navíc se mi často nepoštěstí hrát v rodné čtvrti.
A co vaše již neexistující kapela Wild Tides? Budou mít fanoušci ještě někdy šanci vás společně vidět?
Divoký přílivy jsme letos s Vegym (Jan Táborský, pozn. red.) oživili, abychom zahráli na akci pro našeho zesnulého kamaráda Ondřeje Blažka, kytaristu z Genuine Jacks, který nás předčasně opustil. Když bylo po koncertě, došlo nám, že by asi byla škoda si spolu staré písničky ještě párkrát nezahrát, když jsme je oprášili. Takže jsme kývli na několik našich oblíbených festivalů. Objevíme se tak s Wild Tides třeba 17. června v Kamenici nebo 12. srpna na Krásných ztrátách ve Všeticích, kde mě můžete vidět o den dříve i na vystoupení s Vikingem.
