Anděl strážný podle některých hasičů existuje. „Sami nerozumíme, proč při skoku pod metro skončí některý sebevrah na kusy a jiného vytáhneme živého a zdravého, jen s pár oděrkami,“ říká hasič Michal Brunner. Hasiči Metro je speciální oddíl, který zasahuje nejen při nehodách v podzemí metra. Deník Metro se vypravil do areálu ve Vršovicích, kde trénují na havárie v pražské hromadné dopravě.
Jejich ruce se chytají stropních madel. Zavěšení, zhoupnutí s nohama vpřed a okno letí ven. Hasiči s nápisem Metro na zádech dávají zabrat starému, ojetému autobusu, který dopravní podnik vyřadil.
V nejhorším se sklo prostřelí
Chvíli na něm už pracují, je rozstříhaný a rozřezaný. „Zkuste to okno vyrazit s pokopáním, ať si vyzkoušíte, co je lepší,“ volá na hasiče jejich instruktor se jmenovkou V. Schejbal na helmě.
Hasiči DPPJednotka vznikla v roce 1973 a sídlí na třech místech. - Depo Kačerov – od roku 1973. Od roku 1985 plní funkci pobočné stanice s centrálním úložištěm hasicích přístrojů a vybavení.
- Depo Hostivař – od roku 1985. Má funkci centrální požární stanice a technického zázemí.
- Depo Zličín – od roku 1995. Je tu vysokotlaký kompresor pro plnění dýchacích přístrojů vzduchem.
|
U novějších typů autobusů ale vyražení skla tak snadné není. „Tam musíme použít prorážeč, v nejhorším se sklo prostřelí,“ zmiňuje instruktor a dodává už zesíleným hlasem: „Dobrý, kluci, jdeme zase stříhat.“ Do akce nastupuje mašina podobná obří vrtačce s kleštěmi. Je to hydraulický prostřihovač.
Autobus jak plechovka od sardinek
„Používá se pro těžké dopravní nehody, kde nelze využít klasické hydraulické nůžky a rozpínák,“ vysvětluje Brunner. Výhodou je, že vyjíždějící oblý hrot neohrožuje uvězněné cestující jako rozbrušovací pila. „Je to nejlepší nástroj pro stříhání karoserií, která má více vrstev. Při použití jiné techniky se navíc jednotlivé části žvýkají a třepí,“ dodává Brunner.
Vedle něj zatím maká mašina v akci. A díky ní je zvenku vidět do celého autobusu, který je otevřený jak plechovka od sardinek. Když na to přijde, umějí tihle hasiči zvednout v podzemí metra i celou soupravu.
Práce mají dost. V metru i na povrchu- Pomáhají zachraňovat lidi, kteří dobrovolně nebo nedobrovolně skončili pod vozem metra. Celkem slouží čtyři směny po 31 zaměstnancích. Ti se střídají po dvanácti hodinách. Sbor má tedy 124 hasičů. Podle statistik z roku 2013 měli celkem 556 výjezdů.
- „Umět musíme to co všichni ostatní hasiči, ale specializace je hlavně na dopravní prostředky, tratě a tunely azásahy na nich,“ říká vedoucí oddělení odborné služby Michal Brunner.
- Vybavení pro zdvihání a nakolejování souprav metra a tramvají vozí v autech. Uspořádání toho, které mají ve stanici na Kačerově, hasiči sami navrhli tak, aby bylo co nejlogičtější.
- Mají zdvihací nafukovací vaky a také hydraulické zvedáky, které unesou neuvěřitelných třiašedesát tun. Pod soupravu ale stejně hasiči nesmějí kvůli vlastní bezpečnosti vlézt. Teprve potom, co ji ještě podloží plochými fošnami, tam mohou. Dřevo vozí samozřejmě s sebou.
- „Zasahovali jsme při nehodě tramvají v Evropské ulici ataké vypomáhali při stavbě protipovodňových zábran ustanic metra,“ potvrzuje alespoň malý výčet práce na povrchu Brunner. Velké procento výjezdů je planých, to když musí reagovat na signály elektronických požárních čidel.
- Zásah v metru není zrovna jednoduchý. Stanice mají základní požární vybavení, ale pokud je zrovna bez proudu, musí všechno snést dolů na vlastním těle sami. Při práci vtunelu si mohou pomoct jednoduchým vozíkem s kolečky, ale i tak musí hodně spoléhat na vlastní fyzičku.
- Kromě toho bývají hasiči dopravního podniku dost zaměstnáni při přívalových deštích, když do stanic zateče voda, nebo tehdy, když bagrista poškodí na povrchu potrubí a voda skončí v metru.
- Na povrchu zasahují v místech, kde se k vykolejené tramvaji nemůže dostat autojeřáb. Podobnou práci mají i v případech, že nízkopodlažní autobus při poškození pneumatik sedne přímo na břicho. S tím si také musí umět poradit.
|
