Metro v Pchjongjangu je pro cizince podobnou kuriozitou jako celá KLDR. Jedinou podzemní dráhu komunistického skanzenu byste našli v severokorejské metropoli. Budovat se začala už v roce 1968 a po pěti letech byl zprovozněn její první sedm a půl kilometru dlouhý úsek se šesti stanicemi. Druhou linku soudruzi otevřeli v roce 1978. Po více než čtvrtstoletí od dokončení posledních stanic v roce 1987 tvoří metro v Pchjongjangu oficiálně stále dvojice tras: Hioksin a Čolima. Druhá jmenovaná přitom dostala jméno po okřídleném koni z korejské mytologie, což je v labyrintu severokorejského metra tak trošku rarita. Zatímco všude jinde ve světě je běžné stanice metra pojmenovávat podle míst, kde ústí, v Pchjongjangu názvy velebí nejrůznější komunistické motivy.
Tajné linky pro papaláše
Lístek za hubičku |
Celá síť metra měří 22,5 kilometru a tvoří ji sedmnáct stanic. Severokorejské metro přitom patří mezi nejhlubší na světě. Celá dráha je kompletně podzemní a stanice se ukrývají 20 až 100 metrů hluboko. Ta nejhlubší se nachází 120 metrů pod zemí. Není proto divu, že mohou fungovat rovněž jako kryty pro civilní obyvatelstvo. Současně se ale čile spekuluje o tom, že podzemní síť ukrývá zázemí pro generální štáb a politickou elitu, která by odtud v případě války řídila celou zemi. Pro komunistické funkcionáře mohou být navíc údajně v záloze zvláštní linky i stanice, to vše jsou ale jen spekulace.
Oficiálně se třetí linka pro veřejnost stále plánuje. Díky ní by mohl v centru Pchjongjangu vzniknout podobný přestupní trojúhelník, jaký známe třeba z Prahy. S ohledem na kolabující hospodářství ale není příliš reálné, že by se metro v nejbližších letech skutečně rozšířilo. Když se soudruzi kupříkladu v roce 1971 snažili prokopat tunel pod řekou Tedong, došlo k neštěstí, při němž zahynula přibližně stovka lidí. Linka nakonec nikdy nebyla prodloužena až za řeku, díky čemuž dosud neexistuje spojení metrem mezi oběma břehy.
V sálu z mramoru s písní na rtu
Kde se tu vzalo německé graffiti? |
V kontrastu s bídou každodenní severokorejské reality působí honosné stanice jako malé podzemní paláce. Jednotlivé zastávky jsou od sebe vzdálené průměrně 1500 metrů a klasická ostrovní nástupiště, která připomínají metro v Praze nebo v Moskvě, spojují vždy dva jednokolejné tunely. Na výzdobě výkladní skříně severokorejského inženýrství se přitom nijak nešetřilo. Každá stanice se pyšní síněmi z mramoru i bohatě zdobenými lustry a chybět pochopitelně nemohou ani četné mozaiky, malby a sousoší dělnických hrdinů v duchu socialistického realismu. Do toho navíc vyhrávají cestujícím čekajícím na nástupišti budovatelské písně, které mají povzbudit jejich chuť do práce.
Ačkoli metro v Pchjongjangu sužují časté výpadky proudu a není výjimkou, že se cestuje setmělými vozy, denně prý dokáže severokorejská podzemka přepravit 300 až 700 tisíc lidí. Ve špičce přitom mají zdejší letité vozy původem z Číny a Německa pouze dvouminutové intervaly. Těch několik málo turistů, kteří každoročně navštíví severokorejskou metropoli, se naneštěstí sveze jen částí metra a obvykle zahlédnou jen pár vybraných stanic. Lze se jen dohadovat, zdali je důvodem snaha Pchjongjangu zamezit turistům v kontaktu s běžnými Severokorejci, anebo spíše potřeba ukázat jen ty nejnovější stanice, které mohou působit ve srovnání se zbytek metra výrazně moderněji.
Záchody zdarma a komunistické noviny
Zakázaná staniceStanice Kwangmyong má být už od roku 1995 zavřená. Důvodem je prý blízké mauzoleum zesnulého vůdce Kim Ir-sena. Takže zde vlaky už bezmála 20 let nezastavují. |
V každém případě pro cestování metrem platí v KLDR podobná pravidla jako jinde ve světě. Ve vozech metra se kupříkladu nesmí jíst ani kouřit. Na rozdíl od Prahy se navíc ve stanicích stále pohybují dozorčí nástupiště v uniformách připomínajících vojenské, kteří fungují rovněž jako výpravčí. Ve vstupu do stanice si sice nemůžete každý den vzít čerstvé vydání deníku Metro zdarma, zato si ale na nástupišti můžete přečíst vystavený oficiální list Ústředního výboru Korejské strany práce. V Pchjongjangu se naopak neplatí třeba za toalety, které jsou v jiných podzemních sítích ve světě obvykle za poplatek.
Metro v PchjongjanguJména jednotlivých stanic nereflektují geografickou polohu, ale připomínají nejrůznější socialistické motivy.
|
Smrad se na Můstku line už 33 let. Dopravní podnik si s ním neví rady
I pražské metro má svá neobvyklá tajemství. Jednou z největších záhad je odpudivý zápach ve stanici Můstek.