Hru Rozhovory s astronauty mladé německé dramatičky Felicie Zellerové uvedlo pražské Divadlo Letí nejprve jako scénické čtení. Po pár měsících, a především velmi příznivých ohlasech, se divadelníci k textu vrátili a uvedli ho na svůj stálý repertoár.
Stejně jako scénické čtení se vydařila i nedělní premiéra ve Švandově divadle. Čtyři herečky (výtečné Zuzana Onufráková, Barbora Poláková, Jana Stryková a Hana Vagnerová) hrají uhoněné, upracované, hysterické i depresivní bohaté paničky z Německa, zároveň však předvádějí i jejich východoevropské au-pairky. Hra trefně, vtipně a ne- otřele odhaluje deziluzi dívek z východu, když dorazí na západ. Ukazuje se, že ráj může být pěkné peklo.
Holky hrají v gumových rukavicích a paničky v halenkách
Dívky, které otročí, jsou ponižovány a žijí ve sklepech domů s luxusními auty a rozmazlenými dětmi, jsou konfrontovány s vysněným západem. Ten symbolizují paní domu. Těmto ženám, nešťastným, frustrovaným či sobecky ambiciózním, není opravdu co závidět. Režisérka Natália Deáková nechává především vyznít text – herečky většinou sedí každá u svého stolu. Když hrají au-pairky, nasazují si velké gumové rukavice, jako bohaté paničky je sundávají a hrají v bílé halence a úzké tmavé sukni.
Z inscenace Rozhovory s astronauty
Text je na jednu stranu napsán velmi složitě, je to náročná hra s jazykem, na druhou stranu dobře plyne a především – říká něco podstatného a zároveň baví. Velký díl na úspěchu hry o dívkách ze "Šlohvenska ve Všeněcku, co sní o Fanglii", má výtečný překlad Zuzany Augustové.
Hodnocení: 5/5
