Mezinárodní kontext pádu železné opony v roce 1989 připomene výstava, která dnes odpoledne začne na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Kromě pohledů na rok 1989 v Československu, Německu, Polsku a Maďarsku představuje portréty osobností z těchto zemí, které byly letos nominované na Ceny Paměti národa.
Výstavu nazvanou Rok 1989 pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a sdružení Post Bellum, které zmíněné ocenění udílí. Po dnešní vernisáži se od 16.30 bude v Informačním centru Prahy 3 v Milešovské ulici promítat dokument a uskuteční se beseda s pamětníky. Výstava potrvá do 21. prosince.
Post Bellum ceny uděluje od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století, kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Letos poprvé ocenění dostali i lidé ze zahraničí. Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů pamětníků uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo právě Post Bellum v roce 2001. Aktuálně sbírka obsahuje asi 3000 nahrávek svědectví pamětníků z 13 evropských zemí.
Kdo dostane cenu?- Česká učitelka Dana Vargová dostane cenu za to, že dokázala v 80. letech spojit protirežimní aktivity s péčí o postiženého syna.
- Němec Manfred Matthies zase převáděl tajnými tunely východní Němce do Západního Berlína.
- Anton Strholec ze Slovenska byl za totality uvězněn kvůli pokusu o ilegální přechod hranic. Po legálním pobytu na studiích v Římě a vysvěcení na kněze se vrátil do Československa ovládaného komunisty, aby pomáhal věřícím.
- Polák Kornel Morawiecki založil Bojující solidaritu, šest let byl na útěku před policií a v roce 1987 byl zatčen a deportován do USA.
- Poslední vyznamenaný, János Kenedi, byl klíčovou postavou maďarského undergroundu a organizátorem opozičních bytových seminářů.
|
