Oxidem dusičitým a nebezpečným množstvím prachových částí bývá podle odborníků nejvíce znečištěno okolí magistrály a tunelu Blanka. Tento fakt si s ohledem na desítky tisíc aut, které tudy denně projíždějí, nejspíše odvodí každý Pražan. Malokterý obyvatel metropole by však vytušil, že se pražský vzduch řadí mezi ty vůbec nejčistší. Pokud ho tedy porovnáme se vzduchem v jiných evropských metropolích.
Mezi jedničkáři
Hlavní město se probojovalo mezi desítku evropských metropolí, kterým se v minulých letech podařilo snížit znečištění vzduchu. Praha skončila na devátém místě s tím, že v letech 2019 až 2021 snížila škodliviny, jako je oxid uhelnatý a oxid dusičitý, o 8,48 procenta.
„Ze všech hlavních měst visegrádské čtyřky se mezi jedničkáře dostala Praha coby jediná. Varšava, Bratislava i Budapešť naopak značně propadly. Rozhodla o tom studie společnosti Uswitch mapující znečištění ovzduší v evropských metropolích. Je to důsledek mnoha faktorů – kromě pandemie covidu-19, která nás všechny donutila do jisté míry zpomalit, je to především zásluhou toho, že o klimatu přemýšlíme intenzivněji než kdy dříve,“ říká pro deník Metro náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček.
Vůbec poprvé má Praha strategický a podrobný plán, díky kterému se řadí mezi aktivní hráče v boji proti klimatické změně. Na ten se pochopitelně snáší i kritika. Podle Hlubučka se však při jeho dodržení všichni obyvatelé hlavního města dočkají kvalitnějšího, příjemnějšího a zdravějšího života.
„Rozhodně není čas usínat na vavřínech. To, že jsme předvedli silný start, je naopak motivací, proč zbytečně nezahálet. Náš klimatický plán do roku 2030 má jasně definované příští kroky. Vůbec nejambicióznějším projektem je postupné budování Pražské sluneční elektrárny ajejí otevření široké veřejnosti,“ míní Hlubuček a dodává: „Pražané tak dostanou možnost vyvázat se z pevného sevření energetických dodavatelů a zvýšit i při životě ve městě svoji energetickou soběstačnost. Ve světle dramaticky rostoucích cen energií a válečného konfliktu na Ukrajině se cesta obnovitelných zdrojů jeví jako jasné východisko.“
Flotila elektrobusů
Množství emisí v ovzduší výrazně ovlivnilo i to, že pražské domácnosti přestávají k vytápění používat pevná paliva. Jde mimo jiné o důsledek vyhlášky z roku 2020.
„Teď se ukazuje, že to byl správný krok. Vydali jsme se touto cestou dva roky před tím, než si zbytek republiky uvědomil, že jiná cesta neexistuje. Nadto se v minulých letech do pražských ulic vypravila flotila elektrobusů, načež další elektrifikace bude probíhat i letos. Její součástí bude mimo jiné i návrat trolejbusů po více než půl století,“ vzpomíná Hlubuček.
Dvanáctimetrové elektrobusy nasazuje dopravní podnik do provozu postupně od ledna. První flotila elektrobusů v historii tohoto dopravce čítá celkem čtrnáct vozidel Škoda, která podnik vysoutěžil za 207 milionů korun.
Oběhové hospodářství, ale i válka
Podle Hlubučka se v Praze daří také získávat na svou stranu stále více lidí, kterým se líbí přemýšlet v rámci oběhového hospodářství a lepšího nakládání s věcmi, které již nepotřebují.
„Svědčí o tom i počet spokojených uživatelů sítě reuse center. Přijetí strategie oběhového hospodářství bylo úspěchem, který je v kontextu evropských hlavních měst relativně ojedinělý,“ komentuje Hlubuček.
Boj proti klimatické změně může nicméně podle Hlubučka v širším kontextu značně ochromit jiný zuřící konflikt – válka o Ukrajinu. Ekologie totiž není zadarmo ani v Praze, natož celosvětově. Pro představu. Na různé adaptační projekty Praha jen loni vynaložila 170 milionů.
„Pravděpodobně se objeví tendence, které budou volat po navyšování výdajů na bezpečnost a zbrojení. To je bezpochyby logické a žádoucí, zrovna naše klimatické cíle by to ale ohrozit nemělo. Klimatická krize bohužel bez dalšího nezmizí. Vladimir Putin agresivním válečným aktem akorát celému světu dokázal, že si nemůžeme dovolit komfort bojovat pouze proti jedné existenční hrozbě. Realita po nás vyžaduje napnout všechno úsilí mnoha různými směry,“ doplňuje Hlubuček.
Premianti z Atén
Podle zmiňované studie společnosti Uswitch, která pomocí údajů z Eurostatu a World Air Pollution analyzovala čtyřiadvacet evropských hlavních měst, jsou absolutním vítězem řecké Atény. Zde znečištění pokleslo o 34,85 procenta. Ještě v roce 2019 přitom byly druhým nejznečištěnějším hlavním městem. I na tomto úspěchu se dle studie podílela koronavirová pandemie. Ta zde značně zpomalila průmyslovou výrobu.
Podobný trend lze pozorovat i v případě stříbrného Dublinu, kde mezi lety 2019 a 2020 pokleslo znečištění o čtvrtinu, v minulém roce už ale opět poskočilo o dvanáct procentních bodů. Na třetím místě se umístil Stockholm. V nejlidnatějším sídle Skandinávie došlo během tříletého období k poklesu znečištění ovzduší o pětinu.
Před Prahou se umístilo i Sarajevo, Kodaň, Skopje, Lisabon a kyperská Nikósie. Desítku vzdušných premiantů uzavřel nizozemský Amsterdam. Naopak největším propadlíkem byl islandský Reykjavík.
Kritizovaná strategie
|
