Nový nádražní salonek nese jméno sira Nicholase Wintona. V úterý ho na Hlavním nádraží pokřtila čtveřice z celkových šesti set šedesáti devíti takzvaných Wintonových dětí, tedy těch, které se Wintonovi podařilo dostat vlakem před vypuknutím druhé světové války do bezpečí Velké Británie. Zařadil se tím po bok bývalého československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka nebo české vlády, kteří už své oficiální salonky mají.
Nicholas Winton má nejen čekárnu, ale také pomníkyNa Hlavním nádraží má hrdina na prvním nástupišti pomník, který ho zobrazuje se dvěma malými dětmi a kufrem. Na konci května byl také na nádraží odhalen památník, který připomíná rodiče Wintonových dětí. Znázorňuje dveře vlaku s rukama dětí a rodičů, což je poslední vzpomínka, kterou mnohé zachráněné děti na své rodiče mají. Nicholas Winton zachránil 669 židovských dětí, které odvezl vlaky z nacistického Protektorátu Čechy a Morava do Británie. První vlak odjel z Prahy v květnu 1939. Rodiny dětí většinou za války zahynuly. Do povědomí širší veřejnosti se Winton dostal díky setkání se zachráněnými, které zorganizovala britská stanice BBC v roce 1988. Zemřel v červenci 2015 ve 106 letech. |
„Hrozně nás to těší, že je po Nickym, jak my mu říkáme, pojmenována taková hezká místnost, která bude sloužit pohodlí lidí. On vždycky chtěl každému udělat dobré věci a vyhovět, takže já si myslím, že by se mu to líbilo,“ řekla Zuzana Marešová, jedna z Wintonových dětí.
Díky umístění dětského koutku a wi-fi připojení je salonek určen hlavně pro cestující spojů vyšší třídy Českých drah a pro matky s dětmi. Na rozdíl od trojice zachovalých pražských soukromých čekáren z dob Rakousko-Uherska, kam se dostanete pouze v rámci prohlídky, je tedy přístupný celoročně.
T. G. Masaryk má v hlavním městě čekárny, nesoucí jeho jméno, dokonce dvě. Dvorní salon vznikl v roce 1874 na Masarykově nádraží, další z roku 1937 pak najdete v budově Dejvického nádraží.
Nejzachovalejší a nejhonosnější z přeživších salonků se nachází, stejně jako Wintonova novinka, na Hlavním nádraží.
Bývalý dvorní salon je dnes využíván spíše ke komerčním účelům. Vznikl roku 1871, kdy se datuje i vznik nádraží císaře Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží), komplexu budov v novorenesančním slohu podle návrhů architektů Josefa Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia.
